Pod hrází rozsáhlého Bohušického rybníka stojí patrový mlýn. Vedle vrchnostenského dvora patřil k nejvýznamnějším zděným stavbám v obci. Jeho vodní kolo pohánělo na přelomu 19. a 20. století i pilu, která pracovala až do druhé světové války.
| GPS souřadnice: | 49°4'59.844"N, 15°51'10.09"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
První zmínka o mlýnu v Bohušicích je z roku 1365, kdy bratři Nevlas a Markvart z Lesonic koupili od Petra z Bohušic jeho dvůr, mlýn a jeden lán polí. Později je zmiňován roku 1412 v souvislosti s obvěněním, příspěvkem muže do manželství, Jana z Bohušic. Ve stejném spojení, tentokráte Zikmunda Man z Manova, se o mlýnu hovoří roku 1492. V roce 1628 prodala královská komora bohušické zboží s poddanými ve Vicenicích a s domem ve Znojmě jako konfiskát Gerhartovi z Questenberka.
Do roku 1928, kdy proběhla elektrifikace obce, byl mlýn jediným stavením, které mělo svůj vlastní zdroj osvětlení. Na mlýnské kolo byla totiž připevněna turbína.
Vodní mlýny lze zpravidla nalézt na místech, kde je v řece prudší tok vody. V případě mlýnů na malých vodních tocích bylo nutné zbudovat retenční rybník, který v čase, kdy se nemlelo, zadržel vodu. Ta pak mohla být použita v čase mletí. Mlýn nelze chápat jako samostatně stojící "dům s kolem", ale jako celistvou a často velmi rozlehlou technickou soustavu zadržující, přivádějící a odvádějící vodu k mlýnskému kolu. Mezi obvyklé součástí mlýnů patří zejména: retenční rybník, stavidla, přívodní kanál(tzv.náhon) a odvodní kanál.
Mlýn vodní, Bohušice
Pod hrází rozsáhlého Bohušického rybníka stojí patrový mlýn. Vedle vrchnostenského dvora patřil k nejvýznamnějším zděným stavbám v obci. Jeho vodní kolo pohánělo na přelomu 19. a 20. století i pilu, která pracovala až do druhé světové války.
