Původně barokní stavba mlýna z 2. poloviny 18. století byla výrazně poznamenána klasicistní přestavbou. Vodní pohon zajišťoval zdejší potok Medlovka. Dnes již většina hospodářských budov včetně technického zázemí neexistuje. Zachována zůstala hmota objektu ve tvaru „L“, jedná se o tzv. úhlový nebo také hákový typ dvora. K mlýnu lze dojít po žluté turistické značce.
Rejstříkové číslo KP: | 17430/7-4120 | GPS souřadnice: | 49°37'8.324"N, 16°3'48.431"E | Slohové období (hlavní): | Baroko | Slohové období (další): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Vznik obce ve 2. polovině 17. století je spojen se zdejším zakládáním železářských hutí. Železná ruda se těžila v blízkém okolí a dělníci si zde brzo začali budovat své domovy, v roce 1666 je uváděno, že v Kadově trvale žili již čtyři chalupníci. V obci se dodnes zachovalo větší množství lidových staveb. K Podmedlovskému mlýnu, jak je místními nazýván, patřila také pila a stoupa. Stoupa je technické zařízení uzpůsobené k výrobě krup z ječmene, pšenice i dalších surovin. Množství stup se mohlo lišit, jednalo se de facto o dřevěné trámy ve spodní části sesekané do špičky, které byly připevněny k hřídeli, ta je nadzvedávala a spouštěla do jamek vydlabaných v dubovém štoku, kde byly umístěny obiloviny. Zařízení procházelo postupnou modernizací spojenou s mechanickým pohonem.
Mlýny patřily k typu staveb, které se nacházely téměř v každé vesnici. Mlýnská kola krotila vodní toky, ty jim naopak poskytovaly dostatečnou energii k rozpohybování celého mechanismu potřebného k semletí obilí. Mlynář byl velmi váženou osobou a v mlýně bylo zejména v podzimních a zimních měsících, kdy se po žních mlelo nejvíce, velice rušno. Mlýn byl tak neustále plný lidí a stával se centrem debat, rozprav o každodenním životě i místem učených rozmluv o politickém dění. Odlehlé umístění stavby ale také zároveň vzbuzovalo určitou tajemnost a tak se klapot mlýnských kol stal ústředním motivem mnoha pověstí, vyprávění a písní.