Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Židovská čtvrť, Golčův Jeníkov
zpět do výpisu
Počátky židovského osídlení v Golčově Jeníkově prý mají kořeny již ve 12. století. První písemný doklad o místních Židech však představuje až Berní rula (daňový seznam) z roku 1654. V dalších staletích se židovská komunita rychle rozrůstala. V 1. polovině 19. století zde žilo přibližně 100 rodin, což představovalo asi čtvrtinu počtu obyvatel města.
Faktický zánik židovské obce znamenal rok 1942, kdy byla většina židovských obyvatel transportována do koncentračních táborů v Polsku, válku přežilo pouze 5 zdejších židovských obyvatel.
| Region: | Havlíčkobrodsko | | Okres: | Havlíčkův Brod | | Obec: | Golčův Jeníkov | | Ulice: | Pod Vyšehradem, Jirásková |
|
| Zpřístupnění: | volně přístupné | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Podrobný popis:
Jeníkovské židovské ghetto zaujímalo jižní část náměstí a prostor západně odsud a nebylo
nikdy úplně uzavřeno. V židovském ghettu kromě obytných domů existovaly a plnily svůj úkol i obecně prospěšné či liturgicky nezbytné objekty: synagoga, obecní dům (radnice), dům rabínův, škola, špitál, rituální porážka, rituální lázně (mikve), masné či kupecké krámy, hřbitov. Připomenuté objekty vytvářely přirozenou páteř židovského společenství i jeho sídliště, byly materiálním vyjádřením identity a nepřehlédnutelným projevem kulturní odlišnosti Židů od křesťanského okolí.
Centrem jeníkovské židovské čtvrti byla samozřejmě synagoga. Naproti ní se v domě č. p. 189 nacházela židovská škola, která fungovala až do roku 1908. K ní byla přistavěna rituální lázeň mikve. V Golčově Jeníkově v 18. a 19. století působilo evropsky proslulé středisko talmudského bádání a židovského vysokého školství – ješiva. Největšího rozkvetu dosáhla škola pod vedením Arona Kornfelda. Studovali zde nejen budoucí rabíni, ale i synové podnikatelů a obchodníků a své děti sem posílaly i židovské rodiny z Polska či Maďarska.
Dům č. p. 159 sloužil jako sídlo rabína a v budově č. p. 165 se nacházel špitál. Poblíž náměstí se rozkládaly obchody a masné krámy.
Počátky židovského osídlení v Golčově Jeníkově prý mají kořeny již ve 12. století. První písemný doklad o místních Židech však představuje až Berní rula (daňový seznam) z roku 1654. V dalších staletích se židovská komunita rychle rozrůstala. V 1. polovině 19. století zde žilo přibližně 100 rodin, což představovalo asi čtvrtinu počtu obyvatel města.
Faktický zánik židovské obce znamenal rok 1942, kdy byla většina židovských obyvatel transportována do koncentračních táborů v Polsku, válku přežilo pouze 5 zdejších židovských obyvatel.
