Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Židovská čtvrť, Velké Meziříčí
zpět do výpisu
Židovská ulice - páteř velkomeziříčského ghetta- se táhne souběžně s náměstím. Od roku 1943 nese název Novosady. Původní goticko-renesanční zástavba přetrpěla mnohé požáry a dnešní domy nesou znaky klasicistního slohu. Z původních přibližně 100 objektů v bývalém židovském ghettu se dochovalo téměř 60 domů a 2 synagogy. Stavební úpravy ve 20. století v podstatě proměnily ulici na obchvat historického centra, co sebou přineslo značná negativa. Zajímavostí je, že ve Velkém Meziříčí našla útočiště rodina Hilsnerova z Polné.
Region: | Velkomeziříčsko a Bítešsko | Okres: | Žďár nad Sázavou | Obec: | Velké Meziříčí | Ulice: | Novosady, U Vody |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | součást MPZ, některé objekty jsou KP | GPS souřadnice: | 49°21'18.543"N, 16°0'52.746"E | Slohové období (hlavní): | Klasicismus | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
První zmínky o Židech v Meziříčí jsou z let 1497 a 1518. K většímu rozvoji osídlení však došlo až po třicetileté válce. Tehdy je znám židovský rychtář, rabín a Židé kupují pozemek na vybudování hřbitova. V 18. století už tvořili židovští obyvatelé celou jednu třetinu z celkového počtu obyvatel Velkého Meziříčí. Živili se převážně obchodem a to buď drobným, nebo obchodem se lnem ve velkém. Někteří z nich měli také koželužny a klihárny. Od poloviny 19. století však počet židovského obyvatelstva ve městě postupně klesal a roku 1942 židovská obec zanikla deportací zbývajících Židů do Terezína a následně do polských vyhlazovacích táborů.