Synagoga stojí uprostřed židovské čtvrti, kterou původně tvořilo asi 30 domů. Dostavěna byla v roce 1762 ještě pod vlivem baroka. Současnou novogotickou podobu jí vtiskla až přestavba z roku 1860, kdy v ní našel místo i byt rabína, ženská galerie a rituální lázeň "mikve".
Rozsáhlá obnova objektu v posledních letech odhalila pozoruhodnou výmalbu interiéru.
Rejstříkové číslo KP: | 50552 / 3-6192 | GPS souřadnice: | 49°32'19.583"N, 15°21'36.766"E | Slohové období (hlavní): | Historizující slohy |
|
Podrobný popis:
Synagoga stojí uprostřed židovské čtvrti, kterou tvořilo původně asi 30 domů. Dostavěna byla v roce 1762 ještě pod vlivem baroka. Současnou novogotickou podobu jí vtiskla až přestavba z roku 1860, kdy v ní našel místo i byt rabína, ženská galerie a rituální lázeň "mikve".
Stavba byla započata na základě povolení majitele herálecko-humpoleckého panství Jakuba Nefferzerna z roku 1760. Rekonstrukce z roku 1860 přinesla synagoze rozšíření a vtiskla jí pseudogotický ráz. Na západní straně přistavěna židovská škola, ve které bylo povoleno roku 1862 vyučovat. Apsida na východní straně byla přistavěna kolem roku 1870 a využíval ji spolek zpěváků Šir Zion. Požár z roku 1886 postihl rovněž židovské město a vyhořela i synagoga. Po požáru byla stavba rozšířena do stávající půdorysné velikosti. Přibyla přístavba školní budovy a celá stavba byla zastřešena novým valbovým krovem. V roce 1891 byla obnovena i přístavba apsidy na východní straně objektu. Plány navrhl Otakar Martin, mistr zednický a lešenářský. Za 2. světové války byla po odsunu židů budova zdevastována. V roce 1952 zakoupila synagogu od židovské náboženské obce v Kolíně Církev československá husitská v Humpolci a v dalším roce začala přestavba dle projektu Ing. Viléma Zavřela. Při generální opravě v letech 1987-1989 byly v hlavní bohoslužebné síni odkryty zbytky maleb rostlinných ornamentů či plodů a také zbytky nápisů biblických starozákonních textů v hebrejštině. Na vstupním severním průčelí dnes vidíme dvojici oken s lomeným obloukem procházejících přes dvě podlaží. Obdobně je tomu i na jižní straně, kde je umístěn i zadní vchod. Kromě oken na západní straně (je zde situován byt) a malých sklepních okének, jsou lomeným obloukem zaklenutá všechna okna synagogy. Chrámová síň představuje původní hmotu synagogy před poslední dostavbou. Je zaklenutá plochou klenbou. Na její západní straně byla při přestavbě v polovině 19. století zřízena tribuna, která sloužila jako oddělení pro ženy. Tribuna je zaklenutá valenou klenbou. Apsidu, jež je prosvětlena třemi okny, kryje půlkuželová plechová střecha. Při posledních úpravách byla zazděna a nyní je používána jako kolumbárium. Fasáda synagogy je hladká, opatřená světlým nátěrem. Na severní, východní a západní straně jsou okenní otvory orámovány světlomodrými šambránami a pod okapní římsou je proveden plastický geometrický dekor v oranžové barvě.