Jedním z mála evropsky významných druhů savců, který se pravidelně vyskytuje na Českomoravské vrchovině je vydra říční (Lutra lutra). Jedním z území vymezených pro ochranu jejích biotopů je i tok řeky Trnavy na Pelhřimovsku v úseku od obce Jetřichovice po horní část vodní nádrže Želiv u Červené Řečice. Řeka zde teče v nepříliš hlubokém údolí lemovaném jak jehličnatými lesními porosty, tak i zemědělskou půdou.
Podrobný popis:
Podloží této části Českomoravské vrchoviny je budováno horninami moldanubika, zejména biotitickými až sillimaticko-biotitickými pararulami, z části i biotitickými ortorulami. V nivě řeky široké asi 100 m, kde probíhá denudace (odnos) a sedimentace (usazování) se vyvinuly fluvizemě, na zamokřených místech pak pseudogleje až gleje.
Ve vlastním meandrujícím toku Trnávky roste lakušník vzplývavý (Batrachium fluitans), břehy jsou nejčastěji lemovány chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Stromové patro břehových porostů tvoří olše lepkavá (Alnus glutinosa), místy je hojná vrba křehká (Salix fragilis). V jejich podrostu se objevují běžné druhy jako bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), kostival lékařský (Symphytum officinale) či kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Louky v údolí mají kulturní charakter, místy můžeme nalézt i zbytky pcháčových a psárkových luk, na vyvýšených sušších místech mají blízko k ovsíkovým loukám. Nekosené porosty v nivě mají charakter tužebníkových lad a místy až ruderální vegetace. V ústí řeky do vodní nádrže Želiv se vyvinula společenstva rákosin s orobincem širokolistým (Typha latifolia) a rákosem obecným (Phragmites australis). Lesnaté svahy nivy jsou porostlé zejména jehličnatými kulturami, ojediněle, zejména v okolí Křelovic lze najít fragmenty hajní vegetace či na prudších svazích náznaky suťových lesů a na výslunných místech acidofilních doubrav.
Jedná se o významnou lokalitu trvalého výskytu vydry říční (Lutra lutra) na Českomoravské vrchovině. Trnávka je jedním z nejzachovalejších vodních toků Vysočiny se stabilizovanou vydří populací. Tok protínají místní komunikace s nízkým provozem a většina přemostění toku je vyhovující z hlediska průchodnosti vydrou. Tok prochází intravilánem několika malých obcí a není zatížen komunálním odpadem.