Cenný komplex rašelinných ekosystémů - jediná lokalita blatkového boru na Českomoravské vrchovině. Rašeliniště typu přechodového vrchoviště, v němž se zachovala rašeliništní společenstva s porostem borovice blatky (Pinus rotundata) a řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Významná lokalita vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis). Lokalita se nachází na území CHKO Žďárské vrchy a její součástí jsou dnešní NPR Dářko a NPR Radostínské rašeliniště.
Podrobný popis:
Na území se rozkládají nejrozsáhlejší a nejhlubší rašeliniště Českomoravské vrchoviny, které vzniklo překrytím starších slatinných vrstev, vytvořených zarůstáním mělkého preboreálního jezera kyselou vrchovištní rašelinou s příměsí dřevin. Vrstva rašeliny zde dosahuje až 326 cm. Podložím jsou vápnité glaukonické pískovce a slínovce Dlouhé meze.
Jedná se o plochou rašelinnou sníženinu s lesním porostem rašelinných borů, který přechází v dříve těžené části v mozaiku sukcesních stádií rašeliništních společenstev, mokřadů a ostřicových porostů s dřevinnými nálety. Část lokality byla v minulosti zalesněna.
Zatímco v centrální části lokality (NPR Dářko) převládají blatkové bory, obklopené rašelinnými a podmáčenými smrčinami, tak v severní části lokality (NPR Radostínské rašeliniště) pokrývají zejména rašelinné brusnicové bory. Můžeme zde pozorovat následky těžby rašeliny, která zde probíhala od první poloviny 19. století. Dříve těžené plochy v současnosti zarůstají vědecky zajímavá společenstva přechodových rašelinišť, hojně se na nich vyskytuje masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Značně negativní vliv na společenstva rašelinných lesů, jak blatkových tak i smrkových má značné odvodnění lokality hlubokými příkopy, které jsou i v dnešní době stále funkční a dokonce i obnovované. V okrajových částech lokality jsou pěkně vyvinuta společenstva rašelinných luk a podhorských smilkových trávníků, ve kterých se objevuje řada vzácnyých a chráněných druhů, jako například sítina kostrbatá (Juncus squarrosus), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), skřípinka smáčklá (Blysmus compressus), vstavač májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris) či drobná vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Vyvinuty jsou zde i louky s bezkolencem modrým (Molinia caerulea). Svah jižně od Radostína hostí zajímavou travinobylinnou vegetaci s výskytem řady relativně teplomilných a ve Žďárských vrších jinak vzácných druhů,jako např. pcháče bezlodyžného (Cirsium acaule) či ostřice chabé (Carex flacca), roste zde i orchidej pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea). Můžeme zde najít i typicka společenstav Českomoravské vrchoviny jakými jsou bezesporu vlhké pcháčové louky a z nich při nekosení vznikající tužebníková lada. Při snížení vodní hladiny rybníků Velké a Malé Dářko je možné spatřit vegetaci obnažených den se svými specifickými rostlinnými druhy, pěkně jsou vyvinuty porosty vysokých ostřic a objevuje se i makrofytní vegetace s bublinatkou jižní (Utricularia australis).
Území hostí řadu vzácných, ohrožených a chráněných druhů živočichů, např. tzv. „evropsky významnou“ vážku jasnoskvrnnou (Leucorrhinia pectoralis), vzácné chladnomilné mravence – mravence rašelinného (Formica picea) a lesního mravence Formica lugubris, bohatá je i fauna obojživelníků a fauna ptáků.
Dářská rašeliniště
Cenný komplex rašelinných ekosystémů - jediná lokalita blatkového boru na Českomoravské vrchovině. Rašeliniště typu přechodového vrchoviště, v němž se zachovala rašeliništní společenstva s porostem borovice blatky (Pinus rotundata) a řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Významná lokalita vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis). Lokalita se nachází na území CHKO Žďárské vrchy a její součástí jsou dnešní NPR Dářko a NPR Radostínské rašeliniště.
