Údolí Štírového nebo též Štířího potoka mezi Malým Dářkem a údolní nivou Doubravy dostalo jméno podle kdysi hojného výskytu mloka skvrnitého (Salamandra salamandra), v místním nářečí nazývaného štír. Na údolí navazuje komplex slatinných společenstev nad rybníkem Řeka v nivě řeky Doubravy s výskytem celé řady vzácných a ohrožených druhů rostlin. Na lokalitě se vyskytují populace tvz. naturových druhů mechů srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus) a šikouška zeleného (Buxbaumia viridis) a hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subsp. bohemica).
Podrobný popis:
Lokalita Štíří důl - Řeka zahrnutá do soustavy chráněných území Natura 2000 se skládá z přírodních rezervací Štíří důl a Řeka ležících v západní části CHKO Žďárské vrchy. Lokalita leží na vápnitých podkladech tzv. Dlouhé meze, která je zde tvořena vápnitými glaukonitickými pískovci, slínovci a prachovci. Ty jsou v nivě Doubravy překryty údolními sedimenty a vrstvami slatinné rašeliny přecházejícími do organozemních pseudoglejí, zatímco ve Štírovém údolí jsou vyvinuty kambizemě a suťové nevyvinuté půdy, u potůčku pseudogleje a gleje.
Výslunné svahy horní části údolí Štířího potoka, v minulosti využívané jako pastviny, jsou pokryty travinobylinnou vegetací podhorských smilkových a mezofilních ovsíkových luk a s výskytem řady relativně teplomilných a bazilních druhů. Roste zde i hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica), bohužel množství kvetoucích jedinců se stále snižuje, vzácně se zde vyskytují i orchidejovité rostliny pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). V lesních částech území převažují kulturní smrkové porosty s příměsí jedle bělokoré (Abies alba). Částečně jsou zachovány i klenové bučiny až roklinové javořiny. V úžlabině potoka se nachází fragment olšiny s vtroušeným jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior). Hojný je výskyt zimolezu černého (Lonicera nigra), dále zde roste např. oměj vlčí (Aconitum vulparia), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) či růže převislá (Rosa pendulina).
Litorál rybníka Řeka hostí rozsáhlé porosty vysokých ostřic a mokřadní vrbiny. Navazující slatiniště přechází ve střídavě vlhké a pcháčové louky či tužebníková lada. Jedná se o jedno z nejcennějších rašelinišť Českomoravské vrchoviny, kde se v bohatých populacích nacházejí druhy, které jinde již vyhynuly či je najdeme jen obtížně v malých počtech. Uvést můžeme např. ostřici dvoudomou (Carex dioica) a o. Davallovu (C. davalliana) spolu se suchopýrem širolistým (Eriophorum latifolium), suchopýrkem alpským (Trichophorum alpinum), droboučkou bahničku chudokvětou (Eleocharis quinqueflora), gracilní bařičku bahenní (Triglochin palustre), mohutný všivec bahenní (Pedicularis palustris), populární masožravku rosnatku okrouhlolistou
(Drosera rotundifolia), či toliji bahenní (Parnassia palustris). Spolu s nimi se zde vyskytuje i řada vzácných druhů mechorostů, z nichž srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) je řazena do tzv. evropsky významných druhů. Stejně chráněný šikoušek zelený (Buxbaumia viridis) byl nalezen v nivě Štířího potoka. V rybníčku ve spodní části území se rozmnožuje kuňka ohnivá (Bombina bombina).