| GPS souřadnice: | 49°26´52,920´´N, 16°16´28,440´´E | | Lokalizace: | Pegmatit se nachází asi 500 m jjv. od železniční zastávky Věžná. Přístup je po odbočce ze silnice Nedvědice – Rožná, asi 2 km za osadou Pernštejn. Za tratí odbočkou vpravo po lesní cestě po lesní cestě směrem k hadcovému lomu (doleva je přístup k průzkumné štole Skalka). Těleso je odkryto v levé stráni asi 150 m za odbočkou, nasypaná halda končí přímo u cesty. |
|
Podrobný popis:
Žíla pegmatitu proráží hadcové těleso, které se nachází na hranici strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika. Žíla má délku asi 130 m a její maximální mocnost je asi 4 m. V místě maximální mocnosti je odkryta malým lůmkem. Asi 400 m VJV směrem se v lese u silnice Rožná – Nedvědice nachází menší těleso podobného typu. Radiometrickým U-Pb datováním na monazitu bylo stanoveno stáří této menší žíly na 335 ± 3 miliónů let.
Na výchoze pegmatitu lze sledovat symetrickou zonalitu tělesa v následujícím sledu:
• úzká nesouvislá středně až hrubě zrnitá granitická hraniční zóna (K-živec, oligoklas, křemen, biotit)
• převládající grafická jednotka složení křemen, K-živec, oligoklas, místy agregáty Q + cleavelandit (lupenitá odrůda albitu)
• bloková zóna K-živce nebo cleavelanditu obklopené křemenem následující zóny
• zóna křemenného jádra.
V blokové zóně se nacházejí drobné dutinky vyplněné záhnědou, cleavelanditem a muskovitem. V zónách, kromě hraniční granitické, se sporadicky vyskytují Be-cordierit, beryl, skoryl-dravit, muskovit, Nb-rutil, monazit, xenotim a zirkon. V křemenném jádru byly popsány čočky (další zóna pegmatitu) K-živce + křemene+ pollucitu + albitu spolu s lepidolitem, elbaitem, triplitem, berylem a brabantitem. Jedná se o nejvíce frakcionovanou část pegmatitu, doplněnou o hydrotermální fázi pegmatitové konsolidace (analcim, harmotom, chabasit). Poslední zónou může být albit-oligoklas uložený v fluorapatit-turmalín-flogopitové hmotě.
Hydrotermální alterací Be-cordieritu a berylu vznikl millarit, bavenit, eudidymit, epididymit, caledonit a bertrandit. Tyto minerály se vyskytují výhradně na tenkých puklinách protínajících primární minerály nebo tvoří pseudomorfózy po berylu.
Na kontaktu pegmatitu a hadcového tělesa se vytvořila reakční zóna cca 0,3 m, složená z antophylitu, aktinolitu a flogopitu.
Věžná II
Beryl-columbitový pegmatit v tělese serpentinitů
