| GPS souřadnice: | 49°32´47,040´´N, 15°22´45,000´´E | | Lokalizace: | Vydáme-li se z obce Rozkoš, ležící asi 2 km severovýchodně od Humpolce, po žluté turistické značce, dojdeme asi po 500 m mírného stoupání k romantické zřícenině hradu Orlík. Odtud pokračujeme dále po žluté a modré turistické značce a po asi 400 metrech nalezneme vpravo od lesní cesty četné terénní nerovnosti. Ty jsou dokladem historické těžby zlata v lokalitě s místním názvem „Na Štůlách“ nebo „Štůly“. |
|
Podrobný popis:
Zlatonosné zrudnění v okolí Orlíku bylo ve středověku těženo v několika dílčích, přibližně paralelních pásmech, probíhajících v délce asi 600m. Tyto rudní partie jsou uloženy v cordierit-biotitových migmatitech tvořících součást moldanubické oblasti. Po těžbě se dochovaly rozsáhlé zbytky dobývek, šachtic a kutacích příkopů, na které v severovýchodní části navazuje pásmo depresí a haldiček. Tyto vznikly při povrchovém rýžování zlata ze svahových uloženin. V okolí samotných dobývek haldy prakticky chybí, neboť vytěžený materiál byl pravděpodobně transportován mimo lokalitu a tam kompletně zpracován.
Veškerá rudnina byla téměř souvisle vytěžena do hloubky několika desítek metrů. O rozsahu a způsobu těžby si můžeme vytvořit představu jen díky zachovaným opěrným pilířům. Mocnost polohy zrudněného erlanu dosahovala 1,2 až 2,5 m. Zlato vrůstá do žilek křemene nebo horninotvorných minerálů. Velikost zlatinek se pohybuje od několika mikrometrů do 2–5 mm, u největších z nich až do 10 mm. Zlato má vysokou ryzost a je doprovázeno dalšími rudními minerály, jako jsou arzenopyrit, löllingit, pyrhotin, scheelit a minerály bismutu.
V osmdesátých letech minulého století proběhl na lokalitě geologický průzkum, který prokázal ve vzorcích ze starých dobývek obsah zlata mezi 0,2 až 20 ppm. Předpokládá se, že průměrná kovnatost byla kolem 5 ppm zlata. V minulosti zde bylo vytěženo 20 000 tun rudniny, což při dané kovnatosti představuje kolem 100 kg zlata.
Rozkoš - Orlík
Zbytky historických dobývek po těžbě zlata
