Brožova skála
Skalní útvary doprovázené fragmentem lesního společenstva typu smrkových bučin nedaleko obce Sklené v CHKO Žďárské vrchy. Jedná se o skalní srub budovaný rulou a formovaný procesy mrazového zvětrávání v centrální části Žďárských vrchů.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Brožova skála byla vypreparována z pruhu migmatitických a biotitických rul na rozhraní strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve straších čtvrtohorách. Tvoří ji charakteristický mrazový srub rozčleněný do tří nestejně vysokých skalních bloků, s výškou až 20 m. Na úpatí jsou z odlámaných balvanů vytvořeny suťové haldy a kryoplanační terasa přecházející v 50 m dlouhý balvanový proud. Na hřbetu a sutích jsou vytvořeny mělké ochrické půdy, na bázi svahu obohacené humusem. Na sklanatém hřbetu je poměrně dobře zachován zbytek porostu smíšených smrkových bučin (Calamagrostio villosae-Fagetum) se smrkem ztepilým (Picea abies) a bukem lesním (Fagus sylvatica), které byly v okolí přeměněny na hospodářské smrkové monokultury. Pod skalami je ve fragmentu bohatší klenosmrkové bučiny vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus). V podrostu se vyskytuje bukovník kapraďovitý (Gynocarium dryopteris) s bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis). Na skalách se místy uchytily pionýrské dřeviny jako bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Můžeme zde najít i běžné acidofyty jako borůvku (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metličku křivolakou (Avenella flexuosa) a kapraď rozloženou (Draopteris dilatata). Dobře prozkoumaná je flóra lišejníků (např. Parmelia saxatilis, Icmadophila ericetorum) a mechorostů (Grimmia hartmanii, Cynodontium polycarpum aj.), kterých je odsud známo 16 druhů. Ve starém lesním porostu byl nalezen vzácný chladnomilný druh lesního mravence Formica lugubris. Hnízdí zde mj. také datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), sýc rousný (Aegolius funereus) či naše nejmenší sova kulíšek nejmenší (Glacidium passerinum).
Brožova skála byla vypreparována z pruhu migmatitických a biotitických rul na rozhraní strážeckého moldanubika a svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve straších čtvrtohorách. Tvoří ji charakteristický mrazový srub rozčleněný do tří nestejně vysokých skalních bloků, s výškou až 20 m. Na úpatí jsou z odlámaných balvanů vytvořeny suťové haldy a kryoplanační terasa přecházející v 50 m dlouhý balvanový proud. Na hřbetu a sutích jsou vytvořeny mělké ochrické půdy, na bázi svahu obohacené humusem. Na sklanatém hřbetu je poměrně dobře zachován zbytek porostu smíšených smrkových bučin (Calamagrostio villosae-Fagetum) se smrkem ztepilým (Picea abies) a bukem lesním (Fagus sylvatica), které byly v okolí přeměněny na hospodářské smrkové monokultury. Pod skalami je ve fragmentu bohatší klenosmrkové bučiny vtroušena jedle bělokorá (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus). V podrostu se vyskytuje bukovník kapraďovitý (Gynocarium dryopteris) s bažankou vytrvalou (Mercurialis perennis). Na skalách se místy uchytily pionýrské dřeviny jako bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Můžeme zde najít i běžné acidofyty jako borůvku (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), metličku křivolakou (Avenella flexuosa) a kapraď rozloženou (Draopteris dilatata). Dobře prozkoumaná je flóra lišejníků (např. Parmelia saxatilis, Icmadophila ericetorum) a mechorostů (Grimmia hartmanii, Cynodontium polycarpum aj.), kterých je odsud známo 16 druhů. Ve starém lesním porostu byl nalezen vzácný chladnomilný druh lesního mravence Formica lugubris. Hnízdí zde mj. také datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), sýc rousný (Aegolius funereus) či naše nejmenší sova kulíšek nejmenší (Glacidium passerinum).
