Rozsáhlý soubor xerotermních společenstev hadcové skalní stepi, teplomilných trávníků a hadcových borů představuje unikátní území z řady hledisek. Fyzikální a chemické vlastnosti hadců spolu s členitostí georeliéfu a proměnlivostí topoklimatických podmínek v chráněném území jsou příčinami neobyčejné pestrosti vegetace, květeny i zvířeny. Specifika hadcového podloží ovlivnila i vznik některých morfologických zvláštností flóry i fauny, zejména nanismů. Lokalita je významná výskytem teplomilných druhů směrem do nitra Českomoravské vrchoviny. Přírodní fenomény tohoto jedinečného území zpřístupňují dva okruhy naučné stezky.
Podrobný popis:
Rozsáhlý soubor xerotermních společenstev hadcové skalní stepi, teplomilných trávníků a hadcových borů leží v těsné blízkosti městyse Mohelno. Podloží je tvořeno převážně hadci (serpentinity) doprovázenými hrubozrnnými gabry, na nich jsou místy uloženy pleistocenní spraše a sprašové hlíny. Na svahu údolí jsou kamenná moře a proudy.
Ve skalních štěrbinách se vyskytují společenstva s kapradinami sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium) a středomořskou podmrvkou hadcovou (Notholaena marantae). Na strmých skalnatých svazích nacházíme travinná společenstva s dominující kostřavou sivou (Festuca pallens) v nichž dále rostou kavyl chlupatý (Stipa dasyphylla), kručinka chlupatá (Genista pilosa), tařinka horská (Alyssum montanum). Na místech s mělkou vrstvou půdy můžeme v brzkém jaru spatřit žlutě kvetoucí křivatec český (Gagea bohemica) ve vegetaci jarních efemerů. Na méně ukloněných svazích převládají porosty ostřice nízké (Carex humilis), doplněné kavylem vláskovitým (Stipa capillata), seselem fenyklovým (Seseli hippomarathrum) aj. Na náhorní plošině tvoří vegetaci krátkostébelné porosty kostřavy nepravé (Festuca pseudovina) a k. waliské (F. valesiaca), v nichž se vyskytuje trávnička obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini) a další druhy. V lesních porostech, většinou vzniklých druhotnou sukcesí a umělým zalesňováním, zcela převládá borovice lesní (Pinus sylvestris), původně dominantní dub zimní (Quercus petraea) tvoří hadcové sleziníkové doubravy je jen přimíšen. Přesto lze pod jeho exempláři najít teplomilný keř dřišťál obecný (Berberis vulgaris), či trávu pěchavu vápnomilnou (Sesleria albicans).
Neobyčejně bohatá a unikátní je fauna bezobratlých. Byla zde nalezena řada teplomilných druhů pavouků a také množství stepních druhů mravenců, včetně u nás velmi vzácných druhů Bothriomyrmex cf. corsicus var. mohelenis, Strongylognathus kratochvili nebo mravenec zrnojed (Messor structor). Významný je i výskyt kobylky révové Ephippigera ephippiger, žahalky žluté (Scolia hirta), střevlíčka Cymindis axillaris, krasce Buprestis octoguttata.
Výslunné suché svahy jsou domovem ještěrky obecné (Lacerta agilis), j. zelené (L. viridis), užovky hladké (Coronella austriaca) a sysla obecného (Spermophilus citellus). V okolí řeky žije užovka podplamatá (Natrix tessellata). Na území rezervace se vyskytuje výr velký (Bubo bubo), krutihlav obecný (Jynx torquilla), dudek chocholatý (Upupa epops) a další druhy ptáků.
Lokalita byla využívána jako pastvina, v druhé polovině 20. st. značně zarostla zejména borovicí a akátem. V dnešní době je znovu obnovena pastva na náhorní plošině, odstraněna byla i značná část náletových dřevin.
Mohelenská hadcová step
Rozsáhlý soubor xerotermních společenstev hadcové skalní stepi, teplomilných trávníků a hadcových borů představuje unikátní území z řady hledisek. Fyzikální a chemické vlastnosti hadců spolu s členitostí georeliéfu a proměnlivostí topoklimatických podmínek v chráněném území jsou příčinami neobyčejné pestrosti vegetace, květeny i zvířeny. Specifika hadcového podloží ovlivnila i vznik některých morfologických zvláštností flóry i fauny, zejména nanismů. Lokalita je významná výskytem teplomilných druhů směrem do nitra Českomoravské vrchoviny. Přírodní fenomény tohoto jedinečného území zpřístupňují dva okruhy naučné stezky.
