Přírodní památka Prosička nedaleko obce Jimramov při východním okraji CHKO Žďárské vrchy slouží k ochraně skalnatého hřbetu s rozsáhlým kamenným mořem a suťovými svahy, které se nacházejí na vrcholu a jihozápadních svazích stejnojmenného vrchu, v nadmořské výšce 670 až 740 m. Celek je dokladem mrazového zvětrávání rulových hornin v chladných obdobích pleistocénu. Skály jsou turisticky zpřístupněny, horolezecky nejsou využívány.
Podrobný popis:
Tyto skalní útvary na okrajovém hřbetu Pohledeckoskalské vrchoviny nad zahloubeným údolí říčky Fryšávky byly vypreparovány na pruhu migmatitických a biotitických rul svrateckého krystalinika procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Tvoří je dva mohutné skalní bloky s délkou 55 m a výškou až 17 m, na něž navazuje řada nižších rozvětralých výchozů, zbytků skalní hradby vzniklé ústupem mrazových srubů. Skály jsou charakteristické strukturně podmíněnou deskovitou odlučností balvanů s projevy exofilace. Pod skalami se nachází odlámané suťové haldy a kamenné moře o rozměrech 100 × 100 m, vzniklé spojením tří balvanových proudů. Dále po svazích jsou rozsáhlé kongeliflukční balvanové pokryvy, na nichž jsou vytvořeny jen mělké ochrické půdy přecházející v kambizemní podzoly.
Původní smíšené porosty smrkových bučin byly nahrazeny hospodářskými kulturními porosty s převahou smrku ztepilého (Picea abies), s malou příměsí borovice lesní (Pinus sylvestris), v území nepůvodního modřínu opadavého (Larix decidua), ojedinělým bukem lesním (Fagus sylvatica) a jedlí bělokorou (Abies alba). V exponované vrcholové poloze je porost poškozován nepříznivými klimatickými vlivy a imisním znečištěním ovzduší. Po sanaci námrazové kalamity je navržena obnova s postupným odstraněním modřínu a předsunutými podsadbami buku a jedle k výhledovému vytvoření různověkého smíšeného lesa přirozené druhové skladby. Na skalách rostou zakrslé exempláře pionýrských dřevin, zejména břízy bělokoré (Betula pendula) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). Chudý oligotrofní podrost tvoří zejména borůvka černá (Vaccinium myrtillus), štavěl kyselý (Oxalis acetosella), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana) a k. rozložená (D. dilatata). Skály a sutě jsou porostlé pokryvnou vegetací lišejníků (Parmelia saxatilis, Lecanora badia, Gyrophora glabra aj.) a mechorostů (Andreaea rupestris, Paraleucobryum longifolium, Cynodontium polycarpum, Polytrichum piliferum aj.).
Lokalita je známá výskytem řady druhů ptáků, uváděni jsou datel černý (Dryocopus martius), puštík obecný (Strix aluco), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). U krkavce velkého (Corvus corax) se jednalo o první doložené hnízdiště v CHKO. Ze savců zde žijí rejsek obecný (Sorax araneus), veverka obecná (Sciurus vulgaris), kuna lesní (Martes martes), jezevec lesní (Meles meles) a řada dalších.