Drobné rašelinné prameniště na okraji lesního komplexu u obce Jezdovice nedaleko Třeště na Jihlavsku. Lokalita byla historicky poškozena těžbou rašeliny i pokusy o odvodnění, následně ležela ladem, a proto postupně zarůstala náletovými dřevinami. V roce 2013 - 2015 proběhla její revitalizace.
Podrobný popis:
Zbytek rozsáhlého rašeliniště, který unikl megalomanským odvodňovacím zásahům ze 70. let 20. st. Ložisko rašeliny mělo původně mocnost přes 2 m. V éře intenzifikace zemědělství došlo k nejvážnějšímu zásahu do dříve plošně rozsáhlejšího rašeliniště - bezprostřední okolí současné PP bylo odvodněno a převedeno na ornou půdu,odvodňovací soustava zasahuje menšími příkopy i do současné přírodní památky. Lokalita nebyla řadu let kosena a zarůstala náletovými dřevinami (pouze sporadicky proběhlo několikrát pokosení a odkácení náletu). I přesto se zde zachoval až do současné doby zbytek velmi cenné rašeliništní vegetace s řadou chráněných a ohrožených druhů typických rašeliniště a rašelinné louky. Mezi nejvýznamnější druhy rostoucí na lokalitě patří jednokvítek velekvětý(Moneses uniflora), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), bařička bahenní (Triglochin palustris), masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrbovka tmavá (epilobium obscurum) či v srpnu bíle kvetoucí tolije bahenní (Parnassia palustris). Ze vzácnějších druhů ostřic se zde vyskytují ostřice blešní (Carex pulicaris) a o. přioblá (C. diandra). Z mechorostů jisrě stojí za zmínku srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus), bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), či vlasolistec vlhkomilný (Tomentyphnum nitens).
Nejvýznamnějším druhem motýla zjištěného na území je hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), jehož živnou rostlinou je kozlík dvoudomý.
Žije zde vzácný mravenec rašelinný (Formica picea) a můžeme zde pozorovat i některé druhy ptáků typických pro nelesní biotopy, např. cvrčilka zelená (Locustella naevia), konipas bílý (Motacilla alba), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěvuška modrá (Prunella modularis) a strnad obecný
(Emberiza citrinella), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) aj.
Protože se lokalita dlouhodobě nacházela ve špatném stavu, a to především z důvodu nedostatečné péče v minulosti, a zbývaly zde již pouze drobné enklávy cenné nelesní vegetace, proběhly zde v letech 2013 - 2015 poměrně razantní zásahy cílené na obnovu původních biotopů (projekt Kraje Vysočina podpořený OPŽP). Cílem realizovaných zásahů byla především výrazná redukce dřevin a zavedení mozaikovité seče na potenciálně vhodných plochách bývalých rašelinišť a rašelinných luk. Nad rámec projektu byly provedeny drobné terénní úpravy, při kterých byly odstraněny deponie, vytvořeny mělké tůňky a upravena přístupová polní cesta a také zásahy na podporu ohrožených druhů mechorostů (proředění mechového patra, mírné prohloubení šlenků, obnova drobných stružek, atp.). Tyto zásahy měly velice pozitivní efekt - zvýšila se početnost populace vachta trojlisté, prstnatce májového, kozlíku dvoudomého, nově se objevil bazanovec kytkokvětý, regenerovala populace bařičky bahenní a bahničky bradavkaté, významně vzrostla populace rosnatky okrouhlolisté; došlo k rychlému zvětšení populace evropsky významného druhu srpnatky fermežové ohrožené
bařinatky obrovské. Naopak se částečně podařilo redukovat expanzivní druhy jako je orobinec širolistý či třtina křovištní.