Pazderna
zpět do výpisu

|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Geologickým podkladem jsou horniny třebíčského masivu - silně zvětralé durbachity, charakteristické velkými balvany, na kterých jsou vytvořeny kambizemě a na vodou ovlivněných místech pseudoglej. Přírodní památka chrání typické společenstvo kulturní krajiny Českomoravské vrchoviny - vlhké pcháčové louku s výskytem vstavačovité rostliny prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Vyskytují se zde i další typičtí představitelé této vegetace, jako blatouch bahenní (Caltha palustris), děhel lesní (Angelica sylvestris), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice obecná (Carex nigra), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), sítina rozkladitá (Juncus effusus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a další. V minulosti byla louka pravidelně kosena a spásána. Po vyhlášení územní ochrany však zásahy ustaly a část lokality zarostla kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria) a náletovými dřevinami. Od roku 1997 je část území opět pravidelně jednou ročně kosena, což vede k opětnému zvýšení početnosti populace prstnatce májového. V území dosud neproběhl podrobnější zoologický průzkum, předpokládá se typická skladba živočichů vlhkých podhorských luk.
Geologickým podkladem jsou horniny třebíčského masivu - silně zvětralé durbachity, charakteristické velkými balvany, na kterých jsou vytvořeny kambizemě a na vodou ovlivněných místech pseudoglej. Přírodní památka chrání typické společenstvo kulturní krajiny Českomoravské vrchoviny - vlhké pcháčové louku s výskytem vstavačovité rostliny prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Vyskytují se zde i další typičtí představitelé této vegetace, jako blatouch bahenní (Caltha palustris), děhel lesní (Angelica sylvestris), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice obecná (Carex nigra), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), sítina rozkladitá (Juncus effusus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi) a další. V minulosti byla louka pravidelně kosena a spásána. Po vyhlášení územní ochrany však zásahy ustaly a část lokality zarostla kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), bršlicí kozí nohou (Aegopodium podagraria) a náletovými dřevinami. Od roku 1997 je část území opět pravidelně jednou ročně kosena, což vede k opětnému zvýšení početnosti populace prstnatce májového. V území dosud neproběhl podrobnější zoologický průzkum, předpokládá se typická skladba živočichů vlhkých podhorských luk.