Smíšený porost s převahou habru se nachází na horní hraně kaňonovitého údolí řeky Jihlavy v nadmořské výšce 475 až 510 m. Můžeme zde pozorovat vegetaci dubohabřin, která zde údolím řeky Jihlavy proniká z teplejších oblastí moravského podhůří až do střední části Českomoravské vrchoviny. Vyskytuje ze zde řada vzácných a pozoruhodných rostlinných druhů.
Podrobný popis:
Geologickým podkladem lokality jsou balvanitě se rozpadající cordieritické migmatity moldanubika, na nichž jsou vyvinuty kambizem typická spolu s pseudoglejem typickým a kambickým. Území přírodní památky se nachází na příkrém svahu s převážně severní expozicí nad údolím řeky Jihlavy při hranicích Jihlavska a Třebíčska.
Jedná se o pozůstatek takzvaného selského lesa, kde vyšší dřeviny byly pěstovány pro stavební dříví a nižší pro palivové dříví pařezovým způsobem. Nové stromy rostly tedy tzv. výmladkovým způsobem z pařezů. Takto bylo dříve hospodařeno ve značné části lesů nižších poloh střední Evropy a na této péči závisí i charakter dubohabřin. V PP Habří se jedná o porost na stanovišti bučin, kde kromě již uvedeného habru obecného (Carpinus betulus) roste buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula), smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris).
V podrostu najdeme typické lesní druhy jako kopytník evropský (Asarum europaeum), jaterník podléšku (Hepatica nobilis), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), sasanku hajní (Anemonoides nemorosa), violku lesní (Viola reichenbachiana), biku hajní (Luzula luzuloides), b. chlupatou (L. pilosa), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum), jestřábník lesní (Hieracium murorum), kakost smrdutý (Geranium robertianum), lipnici hajní (Poa nemoralis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) či silenku nicí (Silene nutans). Dříve byl odsud uváděn i výskyt bramboříku nachového (Cyclamen purpurascens), v posledních letech však nebyl nalezen.
Území obývá běžná fauna smíšených lesů, z charakteristických druhů lze uvést žlunu zelenou (Picus viridis), datla černého (Dryocopus martius), lejska šedého (Muscicapa striata). Zdejší přírodě blízké porosty jsou biotopem veverky obecné (Sciurus vulgaris).
Přírodní památka Habří byla vyhlášena již v roce 1956. Režim hospodaření v chráněném území byl zvolen jako bezzásahový. Problémem i zde je likvidace přirozeného zmlazení dřevin zvěří a podrůstání něletem smrku ze sousedních porostů. Z okolí sousedících chatek se sem šíří nepůvodní druhy rostlin.