Kocoury
zpět do výpisu
Listnatý remíz a luční lada na SZ svahu kóty Vrchy s výskytem významných druhů rostlin a především populací zvláště chráněné sasanky lesní (Anemone sylvestris). Výskyt neobvyklé druhové pestrosti rostlinných druhů v malém remízku je podmíněn vložkou krystalického vápence.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Podloží lokality tvoří biotitické ruly s vložkami krystalických vápenců, místy s tremolitem. Z půd zde vznikla rendzina i kambizem. Na kamenných snosech a vystupujících drobných skalkách jsou vytvořeny zapojené náletové porosty dřevin s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), lískou obecnou (Corylus avellana) a břízou bělokorou (Betula pendula). V jejich podrostu roste řada lesních a hájových druhů, např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a violka Rivinova (Viola riviniana). V travinobylinných porostech se vyskytuje řada teplomilných a suchomilných druhů, např. vítod chocholatý (Polygala comosa), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), jitrocel prostřední (Plantago media), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), devaterník velkokvětý pravý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), krvavec menší (Sanguisorba minor), jetel horský (Trifolium montanum) a prvosenka jarní (Primula veris). Sasanka lesní (Anemone sylvestris) zde roste v relativně početné populaci a její výskyt v nadmořské výšce okolo 620 m je velmi pozoruhodný. Z dalších významných druhů zde roste na podzim modře kvetoucí hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata) a či nenápadná orchidej bradáček vejčitý (Listera ovata). Místy se projevuje nežádoucí expanze především ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a pcháče rolního (Cirsium arvense). Podrobný zoologický průzkum bohužel nebyl dosud proveden. Vzhledem k podloží krystalického vápence a charakteru dnešního reliéfu lze předpokládat že na lokalitě v minulosti docházelo k drobné povrchové těžbě pro malovýrobu páleného vápna a těžbě kamene ke stavením účelům a na opravu cest. Zároveň byla lokalita a její blízké okolí využívána k pastvě skotu. Tento způsob využití lokality byl postupně ukončen v 50. letech 20. stol. a vedl k postupnému převládnutí dřevinných náletových porostů a také k expanzi ovsíku vyvýšeného. Od doby zřízení přírodní památky je zda zajišťována pravidelná péče spojená s kosením travních porostů a občasnou redukcí náletových dřevin.
Podloží lokality tvoří biotitické ruly s vložkami krystalických vápenců, místy s tremolitem. Z půd zde vznikla rendzina i kambizem. Na kamenných snosech a vystupujících drobných skalkách jsou vytvořeny zapojené náletové porosty dřevin s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica), lískou obecnou (Corylus avellana) a břízou bělokorou (Betula pendula). V jejich podrostu roste řada lesních a hájových druhů, např. samorostlík klasnatý (Actaea spicata), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), zimolez pýřitý (Lonicera xylosteum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum) a violka Rivinova (Viola riviniana). V travinobylinných porostech se vyskytuje řada teplomilných a suchomilných druhů, např. vítod chocholatý (Polygala comosa), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), jitrocel prostřední (Plantago media), klinopád obecný (Clinopodium vulgare), devaterník velkokvětý pravý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), krvavec menší (Sanguisorba minor), jetel horský (Trifolium montanum) a prvosenka jarní (Primula veris). Sasanka lesní (Anemone sylvestris) zde roste v relativně početné populaci a její výskyt v nadmořské výšce okolo 620 m je velmi pozoruhodný. Z dalších významných druhů zde roste na podzim modře kvetoucí hořeček brvitý (Gentianopsis ciliata) a či nenápadná orchidej bradáček vejčitý (Listera ovata). Místy se projevuje nežádoucí expanze především ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) a pcháče rolního (Cirsium arvense). Podrobný zoologický průzkum bohužel nebyl dosud proveden. Vzhledem k podloží krystalického vápence a charakteru dnešního reliéfu lze předpokládat že na lokalitě v minulosti docházelo k drobné povrchové těžbě pro malovýrobu páleného vápna a těžbě kamene ke stavením účelům a na opravu cest. Zároveň byla lokalita a její blízké okolí využívána k pastvě skotu. Tento způsob využití lokality byl postupně ukončen v 50. letech 20. stol. a vedl k postupnému převládnutí dřevinných náletových porostů a také k expanzi ovsíku vyvýšeného. Od doby zřízení přírodní památky je zda zajišťována pravidelná péče spojená s kosením travních porostů a občasnou redukcí náletových dřevin.
