Kejtovské louky
zpět do výpisu
Vlhké a rašelinné louky v nivě přirozeně meandrujícího Kejtovského potoka s cennými břehovými porosty. Lokalita u obce Věžná v západní části Pelhřimovska je cenná výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných zejména na biotop rašelinných luk.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Podloží území je tvořeno biotiticko-muskovitickými až muskoviticko-biotitickými svorovými rulami a svory, které jsou v nivě potoka překryté fluviálními hlinitopísčitými sedimenty a štěrky. V závislosti na vlhkostních podmínkách se zde vyvinuly organozemní gleje a pseudogleje. Na lokalitě jsou četná luční prameniště. Vegetace je převážně tvořena vlhkými pcháčovými a rašelinnými loukami. Nejcennější část představují zachovalá společenstva nízkostébelnatých ostřicovo-mechových společenstev s ohroženými a vzácnými druhy rostlin, jakými jsou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bařička bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice přioblá (Carex diandra), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zábělník bvahenní (Comarum palustre) či starček potoční (Tephroseris crispa). Břehy potoka lemují porosty olšin a vrb s chudým eutrofizovaným bylinným patrem. Olšiny tvoří převážně olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis) a střemcha obecná (Padus racemosa). V keřových porostech žije rosnička zelená (Hyla arborea) a vyskytuje se zde řada ptáků, jako cvrčilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a řada dalších. Na potoce loví skorec vodní (Cinclus cinclus) a ledňáček říční (Alcedo atthis), který zde i hnízdí. I v tomto území došlo v druhé polovině 20. století k přerušení tradičního obhospodařování sečením. Tato činnost spolu s postupným odstraňováním nežádoucích náletových dřevin je v současnosti zajišťována orgány ochrany přírody
Podloží území je tvořeno biotiticko-muskovitickými až muskoviticko-biotitickými svorovými rulami a svory, které jsou v nivě potoka překryté fluviálními hlinitopísčitými sedimenty a štěrky. V závislosti na vlhkostních podmínkách se zde vyvinuly organozemní gleje a pseudogleje. Na lokalitě jsou četná luční prameniště. Vegetace je převážně tvořena vlhkými pcháčovými a rašelinnými loukami. Nejcennější část představují zachovalá společenstva nízkostébelnatých ostřicovo-mechových společenstev s ohroženými a vzácnými druhy rostlin, jakými jsou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), bařička bahenní (Triglochin palustre), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice přioblá (Carex diandra), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zábělník bvahenní (Comarum palustre) či starček potoční (Tephroseris crispa). Břehy potoka lemují porosty olšin a vrb s chudým eutrofizovaným bylinným patrem. Olšiny tvoří převážně olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis) a střemcha obecná (Padus racemosa). V keřových porostech žije rosnička zelená (Hyla arborea) a vyskytuje se zde řada ptáků, jako cvrčilka zelená (Locustella naevia), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), sedmihlásek hajní (Hippolais icterina), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a řada dalších. Na potoce loví skorec vodní (Cinclus cinclus) a ledňáček říční (Alcedo atthis), který zde i hnízdí. I v tomto území došlo v druhé polovině 20. století k přerušení tradičního obhospodařování sečením. Tato činnost spolu s postupným odstraňováním nežádoucích náletových dřevin je v současnosti zajišťována orgány ochrany přírody
