Hrachoviště
zpět do výpisu
Pro Českomoravskou vrchovinu typický soubor mokřadních biotopů vázaných na mělké drobné rybníky v posledních letech mizí a spolu s nimi i řada chráněných druhů rostlin i živočichů. Takouto lokalitu představují i rybníky Horní a Střední Hrachoviště nedaleko obce Božejov na Pelhřimovsku.
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Lokalita se nachází v mělkém údolí s mírnými svahy a její podloží je tvořeno cordieritickými rulami až nebulitickými migmatity. V mělkých zarůstajících rybnících jsou dobře vyvinuta společenstva vodních rostlin, neboli makrofyt. Významný je výskyt masožravé nad vodou žlutě kvetoucí bublinatky jižní (Utricularia australis) a rdestu vzplývavého (Potamogeton natans). Břehy rybníka zarůstají ostřicí štíhlou (Carex gracilis), o. zobánkatou (C. rostrata) a orobincem širolistým (Typha latifolia). Ty postupně přecházejí do ostřicovo-rašeliníkových společenstev, kde můžeme najít většinu zajímavých druhů, kterými jsou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), ostřice přioblá (Carex diandra), o. plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zábělník bahenní (Comarum palustre). Ty pak dále přecházejí do porostů rašelinných a pcháčových luk. Olšiny vzniklé zarůstáním vlhkých luk jsou tvořeny převážně olší lepkavou (Alnus glutinosa) a v podrostu krušinou olšovou (Frangula alnus). V bylinném patře zde roste řeřišnice hořká (Cardamine amara), škarda bahenní (Crepis paludosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Rybníky jsou významným refugiem obojživelníků, především skokana hnědého (Rana temporaria) a skokana zeleného (Pelophylax kl. esculenta). Hnízdí zde řada ptáků, např. linduška luční (Anthus pratensis) nebo bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Rybníky jsou využívány k extenzivnímu rybářskému hospodaření. Vysoká rybí obsádka má za následek omezený výskyt populací ponořené vegetace a zooplanktonu.
Lokalita se nachází v mělkém údolí s mírnými svahy a její podloží je tvořeno cordieritickými rulami až nebulitickými migmatity. V mělkých zarůstajících rybnících jsou dobře vyvinuta společenstva vodních rostlin, neboli makrofyt. Významný je výskyt masožravé nad vodou žlutě kvetoucí bublinatky jižní (Utricularia australis) a rdestu vzplývavého (Potamogeton natans). Břehy rybníka zarůstají ostřicí štíhlou (Carex gracilis), o. zobánkatou (C. rostrata) a orobincem širolistým (Typha latifolia). Ty postupně přecházejí do ostřicovo-rašeliníkových společenstev, kde můžeme najít většinu zajímavých druhů, kterými jsou vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), ostřice přioblá (Carex diandra), o. plstnatoplodá (Carex lasiocarpa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), zábělník bahenní (Comarum palustre). Ty pak dále přecházejí do porostů rašelinných a pcháčových luk. Olšiny vzniklé zarůstáním vlhkých luk jsou tvořeny převážně olší lepkavou (Alnus glutinosa) a v podrostu krušinou olšovou (Frangula alnus). V bylinném patře zde roste řeřišnice hořká (Cardamine amara), škarda bahenní (Crepis paludosa), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Rybníky jsou významným refugiem obojživelníků, především skokana hnědého (Rana temporaria) a skokana zeleného (Pelophylax kl. esculenta). Hnízdí zde řada ptáků, např. linduška luční (Anthus pratensis) nebo bramborníček hnědý (Saxicola rubetra). Rybníky jsou využívány k extenzivnímu rybářskému hospodaření. Vysoká rybí obsádka má za následek omezený výskyt populací ponořené vegetace a zooplanktonu.
