Chráněné území je součástí rozsáhlého lesního komplexu smíšených lesů obklopujících střední tok Rokytné pod obcí Příštpo při hranici Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Vlastní tok je lemován břehovými porosty a poměrně úzkými nivními loukami, na které navazují lesy na prudkých i mírnějších svazích.
Chráněné území je obklopeno stejnojmennou evropsky významnou lokalitou.
Smíšené listnaté porosty dubu a habru s řadou vtroušených dřevin jsou zčásti věkově i prostorově diferencovány. V druhově pestré dubohabřině roste početná populace sněženky podsněžníku (Galantus nivalis) a řada dalších význačných druhů rostlin. Rezervace je součástí Přírodního parku Rokytná.
Podrobný popis:
Podloží přírodní rezervace je většinou tvořeno pararulou až migmatitem, podél Rokytné a jejího levostranného přítoku jsou fluviální nečleněné nivní sedimenty. Na mírných svazích se maloplošně nacházejí smíšené deluviofluviální sedimenty.
Osu území tvoří řeka Rokytná, pravostranný přítok Jihlavy, do které se vlévá u Ivančic. Tok Rokytné není na území přírodní rezervace regulovaný a meandruje mezi loukami. Četné protáhlé vlhké deprese v loukách svědčí o tom, že v minulosti měla Rokytná mnoho bočních a slepých ramen.
Střídají se rychle proudící mělké úseky s hlubšími, často i dosti dlouhými tůněmi. Z levé strany se v přírodní rezervaci do Rokytné vlévá drobný lesní potok (nazýván Kadečka).
Chráněné území je tvořeno dubohabřinami, které na prudkých svazích přecházejí v suťové lesy. Řeka je lemována břehovými porosty a nivními loukami.
Hercynské dubohabřiny jsou nejrozšířenějším lesním biotopem lokality. Zachovány jsou zde v mimořádné kvalitě. Ve stromovém patře dominuje dub, habr, lípa, méně buk. Keřové patro je většinou málo vyvinuto, vzácně je zde odrostlé zmlazení lípy a habru. V podrostu je v časně jarním aspektu hojná sněženka podsněžník,zapalice žluťuchovitá, plicník lékařský, roztroušeně se vyskytují dymnivka bobovitá a vzácněji
i dymnivka dutá, sasanka přyskyřníkovitá. Na konci dubna v podrostu dominuje česnek medvědí, hojná je kyčelnice cibulkonosná a kostival hlíznatý. V létě pak již není po česneku ani památky a převládají hlavně porosty ostřice chlupaté, nápadný se všude hojný brambořík nachový, místy hojně kvete oměj vlčí mor, vzácně kvete i kruštík modrofialový. Na mnoha porostech je dosud patrné, že se dříve jednalo o pařezinu nebo střední les.
Suťové lesy se nacházejí na strmých skalnatých srázech nad levým břehem Rokytné. V sušších partiích přecházejí v acidofilní doubravy. Ve stromovém patře dominuje lípa, habr, méně javory, buk, dub, vzácně jilm. V keřovém patře bývá často přítomen brslem bradavičnatý a zimolez obecný. V podrostu je hojná hluchavka skvrnitá, bažanka vytrvalá, pitulník žlutý, plicník lékařský, samorostlík klasnatý, mařinka vonná, kakost smrdutý. Na balvanech a skalkách je poměrně častý osladič obecný.
Rokytná a její přítok od severu jsou lemovány břehovými porosty, místy se jedná o dobře zachovalou olšinu, z velké části je však řeka dosti zahloubena a její lem je tak sušší. Okraje luk směrem k řece jsou nesečené a projevuje se zde eutrofizace.
Nivní louky podél Rokytné jsou tvořeny mozaikou biotopů mezofilní ovsíkové louky, aluviální psárkové louky, vlhké pcháčové louky a vegetace vysokých ostřic. Ze vzácnějších druhů se na loukách vyskytuje místy hojně sněženka podsněžník, plicník měkký, ve vlhčích partiích ostřice trsnatá a ostřice křivoklasá a vzácněji i rozrazil štítkovitý.
Na lokalitě bylo zjištěno početné společenstvo brouků zachovalých listnatých lesů nižších a středních poloh - nejvýznamnější jsou druhy, které jsou svým vývojem vázaní na dřevo, např. dřevomil bukový (Eucnemis capucina) či lesák rumělkový (Cucujes cinnaberinus).
Lesní i luční stanoviště obývá pestré společenstvo motýlů s několika význačnými vzácnějšími či lokálními druhy. Jsou to např. perleťovec fialkový (Boloria euphrosyne) a p. prostřední (Argynnis adippe). Oba vyhledávají slunné lesní biotopy. Okraje lesů a lesní lemy jsou domovem okáče medyňkového (Hipparchia fagi), ostruháčka jilmového (Satyrium w-album) a vřetenušky čičorkové (Zygaena ephialtes). Těmto druhům vyhovovalo výmladkové hospodaření, které v minulosti vytvářelo vhodné mikrobiotopy. Na loukách v nivě Rokytné žijí mimo jiné modrásek
štírovníkový (Cupido argiades) a ohniváček černočárný (Lycaena dispar). V údolí řeky žije také evropsky
chráněný přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a ohrožený batolec červený (Apatura ilia) a b.
duhový (A. iris).
V toku Rokytné se přirozeně se vyskytují ohrožené druhy ryb ouklejka pruhovaná (Alburnoides bipunctatus) a slunka obecná (Leucaspius delineatus).
Početná je místní populace skokana štíhlého (Rana dalmatina). Z plazů žije na lokalitě slepýš křehký (Anguis fragilis) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).
Zdejší lesy vytvářejí příznivé prostředí pro některé význačné druhy ptáků vázané na staré stromy s dutinami. Bohatá je zejména populace strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska šedého (Muscicapa
striata), vzácnější je holub doupňák (Columba oenas). Vodní toky využívá ledňáček říční (Alcedo atthis), který
se zde i rozmnožuje.
Údolí Rokytné a Jedlový les poskytují pestrou směsici lovišť využívanou nejméně čtrnácti druhy netopýrů. V
údolí řeky se nalézají též významné úkryty (zimní i letní). Významný je zejména výskyt lesních druhů,
dokládajících přítomnost zachovalých porostů, jako je netopýr černý (Barbastellus barbastellus), netopýr
vousatý (Myotis mystacinus) či netopýr ušatý (Plecotus auritus).
Území bylo v minulosti součástí rozsáhlého komplexu lesů obhospodařované podnikem státních lesů. Šetrným lesnickým hospodařením v minulosti byly zachovány přírodě blízké lesní porosty s přirozenou druhovou skladbou i strukturou lesa. V důsledku toho se porosty vyznačují i zachovalostí bylinného patra v podrostu.V rámci vyhlašování soustavy evropské sítě chráněných území bylo toto území vyhlášeno jako součást stejnojmenné evropsky významné lokality.