Mohutné rulové skály pojmenované díky čtyřem markantním vrcholovým blokům Čtyři palice, s několika sousedními skalními útvary, navazujícími balvanitými sutěmi a okolním lesním porostem chartakteru kyselých smrkových jedlobučin.
Podrobný popis:
Skalní útvary tvořené migmatitizovanými a granitizovanými rulami. Současná podoba skal je dána intenzivním mrazovým zvětráváním v ledových dobách čtvrtohor. Největší skalisko, zvané Čtyřpaličatá skála, dlouhá 50 m a vysoká až 33 m, bylo u vrcholu puklinami rozčleněno do čtyř výrazných bloků - palic, zvaných Bašta, Paličák, Kobyla a Sfinga. Další skály nesou názvy Děvín, Tvrz a Opomenutá. Na vrchol Děvínu je možný výstup značeným chodníkem. Skalní stěny jsou zvětráváním modelovány drobnějšími prohlubněmi - voštinami a na temeni jsou vytvořeny skalní mísy. Na vrcholcích skal můžeme vidět křivolaké borovice (Pinus sylvestris), břízy bělokoré (Betula pendula) a jeřáby ptačí (Sorbus aucuparia) tvořící druhově chudé skalní bory. Zajímavá je vegetace lišejníků a mechorostů na skalách, ze všech uveďme alespoň terčovku skalní (Parmelia saxatilis). Okolní lesní porost je upomínkou na dříve ve vyšších polohách Českomoravské vrchoviny nejhojnější typ kyselé smrkové bučiny s relativně chudým bylinným podrostem tvořeným zejména acidofyty. Území obývá řada vzácných nebo regionálně významných druhů živočichů. Z bezobratlých je to např. sekáč klepítník členěný (Ischyropsalis hellwigi), z obratlovců sýc rousný (Aegolius funereus), lejsek malý (Ficedula parva), krkavec velký (Corvus corax) a další.
Skály Čtyř palic jsou spolu s Drátenickou skalou nejvyhledávanějšími horolezeckými terény Žďárských vrchů a vlastně i celé Českomoravské vrchoviny.
Čtyři palice
Mohutné rulové skály pojmenované díky čtyřem markantním vrcholovým blokům Čtyři palice, s několika sousedními skalními útvary, navazujícími balvanitými sutěmi a okolním lesním porostem chartakteru kyselých smrkových jedlobučin.
