Šimanovské rašeliniště
zpět do výpisu
Zbytek svahového prameništního rašeliniště a rašelinných luk s výskytem řady vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů u obce Šimanov na Jihlavsku. Důležitá lokalita ohrožených rašeliništních druhů mechorostů. Roste zde i evropsky chráněná srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus).
|
|
více informací
|
Podrobný popis:
Jedná se o prameništní svahové a zčásti údolní rašeliniště se zbytky rašelinných a smilkových luk na okrajích. Nejcennější část vegetačního pokryvu území je tvořena ostřicovo-mechovými a ostřicovo-rašeliníkovými společenstvy svazu Eriophorion gracilis. Tyto porosty přecházejí k ostřicovo-rašeliníkovým společenstvům svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis a ostřicovým loukám svazu Caricion fuscae. Na sušších okrajích a vyvýšených místech se nacházejí krátkostébelné trávníky svazu Violion caninae. Značná část území je však silně pozměněna systematickým odvodněním v roce 1986, intenzifikací hospodaření na okolních pozemcích a dlouholetou absencí péče o lokalitu. Přesto se zde vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Z rostlin můžeme jmenovat např. bařičku bahenní (Triglochin palustre), toliji bahenní (Parnassia palustris), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Lokalita je významná též výskytem mechorostů vázaných na rašeliniště, z nichž srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) je tzv. evropsky významným druhem. Dalším významným mechorostem je poparka třířadá (Meesia triquetra). V současnosti je opět zajištěna péče o lokalitu, provádí se každoroční kosení a následný odvoz pokosené hmoty. Na území hnízdí řada druhu ptáků charakteristických pro rašelinné a mokřadní biotopy, např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk šedý (Lanius excubitor).
Jedná se o prameništní svahové a zčásti údolní rašeliniště se zbytky rašelinných a smilkových luk na okrajích. Nejcennější část vegetačního pokryvu území je tvořena ostřicovo-mechovými a ostřicovo-rašeliníkovými společenstvy svazu Eriophorion gracilis. Tyto porosty přecházejí k ostřicovo-rašeliníkovým společenstvům svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis a ostřicovým loukám svazu Caricion fuscae. Na sušších okrajích a vyvýšených místech se nacházejí krátkostébelné trávníky svazu Violion caninae. Značná část území je však silně pozměněna systematickým odvodněním v roce 1986, intenzifikací hospodaření na okolních pozemcích a dlouholetou absencí péče o lokalitu. Přesto se zde vyskytuje řada vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Z rostlin můžeme jmenovat např. bařičku bahenní (Triglochin palustre), toliji bahenní (Parnassia palustris), rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Lokalita je významná též výskytem mechorostů vázaných na rašeliniště, z nichž srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus) je tzv. evropsky významným druhem. Dalším významným mechorostem je poparka třířadá (Meesia triquetra). V současnosti je opět zajištěna péče o lokalitu, provádí se každoroční kosení a následný odvoz pokosené hmoty. Na území hnízdí řada druhu ptáků charakteristických pro rašelinné a mokřadní biotopy, např. bekasina otavní (Gallinago gallinago), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk šedý (Lanius excubitor).
