V území, kde již od středověku probíhala povrchová těžba rud, vznikla přirozenou sukcesí na Českomoravské vrchovině ojedinělá společenstva vodních makrofyt a ostřicovo-rašeliníkových porostů. Součástí lokality jsou i fragmenty květnaté bučiny a hadcového boru. Díky výskytu parožnatek se území stalo součástí soustavy NATURA 2000.
Podrobný popis:
Podloží tvoří hlubinné vyvřeliny ranského masivu, převažují olivinická gabra s troktolity a peridotity, místy se značným sulfidickým zrudněním. Tyto byly překryty svrchnokřídovými zvětralinami se sekundárními ložisky železných rud, které byly od konce 14. až do 19. st. povrchově těženy. Při těžbě byl prostor dnešní rezervace odlesněn (možná několikrát) a došlo zde k úplné změně povrchových tvarů terénu. Postupně vznikly deprese dnešních jezírek, které byly zaplaveny, pravděpodobně opět odvodněny odvodňovacími kanály a nakonec byl těžební prostor opuštěn a samozalesněním zde opět vznikl les. Lesní porosty se zastoupením buku a smrku mají charakter květnaté bučiny s výskytem kyčelnice devítilisté (Dentaria enneaphyllos), lýkovce jedovatého (Daphne mezereum), řeřišnice trojlisté (Cardamine trifolia) a nezelené orchideje hlístníku hnízdáku (Neottia nidus-avis). Podél vodotečí a v depresích přechází do vegetace prameništních až potočních olšin s čarovníkem alpským (Circaea alpina). Na vystupujícím hadcovém podloží se objevují porosty borovice a smrku v podrostu s bezkolencem modrým (Molinia caerulea), vzácně s chrastavcem rolním hadcovým (Knautia arvensis subsp. serpentinicola). Botanicky nejpozoruhodnější je ale flóra jezírek a jejich zrašelinělých okrajů. Ve vode můžeme vidět mimo jiné rdest alpský (Potamogeton alpinus), r. světlý (P. lucens), leknín bělostný (Nyphaea candida), zevar nejmenší (Sparganium natans) či masožravku bublinatku menší (Utricularia minor). Na březích je místy hojná rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a ostřice přioblá (Carex diandra). Vzácně můžeme na kamenech najít horský vranec jedlový (Huperzia selago) či hruštičku menší (Pyrola minor). V území se hojně vyskytují obojživelníci a plazi, podrobněji byla zkoumána fauna mravenců a vážek. Z ptáků zde hnízí sluka lesní (Scolopax rusticola), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), datel černý (Dryocopus martius), holub doupňák (Columba oenas).
Ranská jezírka
V území, kde již od středověku probíhala povrchová těžba rud, vznikla přirozenou sukcesí na Českomoravské vrchovině ojedinělá společenstva vodních makrofyt a ostřicovo-rašeliníkových porostů. Součástí lokality jsou i fragmenty květnaté bučiny a hadcového boru. Díky výskytu parožnatek se území stalo součástí soustavy NATURA 2000.
