Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rozhledna kovové konstrukce se tyčí na vrcholu kopce Rosička v nadmořské výšce 645 metrů. Její výška dosahuje 42 metrů, vyhlídková plošina umožňující rozhled po širokém okolí... více

Již ve 14. století hradbami vytyčený prostor samotného města nestačil a vznikají nová předměstí, mezi nimi i Horní Město (1387), které mělo i vlastní samosprávu. Dům č. p. 357 byl... více

Domy rychtářů patřily vždy k největším a nejreprezentativnějším stavbám v obci, svým charakterem a ztvárněním se často vymykaly běžné architektuře ostatních stavení ve vsi.... více

Stavení, které sloužilo rychtáři (tzv. rychta), získalo nynější podobu na začátku 19. století, kdy proběhla klasicistní přestavba objektu. Hlavní, okapově orientované průčelí... více

Převážně klasicistní stavba má své kořeny v původně selském statku, který je v písemných pramenech poprvé připomínán v roce 1550, kdy ho rychtář Michal prodával svému synu... více

V pamětní knize obce Obyčtov se o zdejší rychtě píše jako o původně loveckém zámečku. První známý vlastník Hynek Krušina z Lichtemburka prodal v roce 1414 za 10 kop grošů statek... více

Barokní rychta s klasicistně upraveným průčelím podstoupila v nedávné době generální opravu, která jí navrátila ráz dominantní budovy. Obydlí rychtářů byla vždy velmi... více

Historie léčebného ústavu na Buchtově kopci se píše od roku 1939, kdy zde byla postupně stavěna dětská ozdravovna. Dnes je sanatorium součástí Nemocnice Nové Město na Moravě jako... více

Kanalizační čistírna v Náměšti nad Oslavou byla vyprojektována a postavena v letech 1957 – 1958 s kapacitou pro 5000 ekvivalentních obyvatel a průměrným denním přítokem 10,40 l/s.... více

Stavba z let 1978-1982 postavená podle návrhu pražských architektů Bohumila a Evy Fantových, je dominantou nového městského hřbitova v Lipkách. Jde o jeden z nejvýraznějších vstupů... více

Historicky cenný objekt z konce 18. století, tzv. Nápravníkovo stavení, je součástí původní zástavby čtvrti zvané Zichpil. V této čtvrti stávaly menší roubené nebo částečně... více

Podle zápisu v gruntovní knize Horních Dubenek vznikla sklářská huť v Janštejně v roce 1827. Na pozemcích Vojtěcha Vacka si vybudoval sklárnu Dr. Jan Křiwánek. V období první... více

Sklárnu v Tasicích proslavil televizní seriál Jaroslava Dietla „Synové a dcery Jakuba skláře“. Tento technický skvost založil huťmistr Ferdinand Čapek v roce 1796. Po 200 letech byla... více

Při stavebních pracích na obnově poničené vodní kaple v lokalitě „Na Skalce“ byly objeveny části sochy, která podle dochovaných historických fotografií stála hned vedle studánky.... více

Barokní sloup se sochou Panny Marie - Immaculaty byl na náměstí vztyčen v roce 1727 údajně jako díkůvzdání za to, že se městu v roce 1723 vyhnul požár. více

Žulový sloup se sochou Panny Marie je barokní památkou datovanou rokem 1712. Iniciátorem stavby sloupu byl řečický děkan P. Tomáš Zimmermann z řádu křížovníků s červenou hvězdou. více

Mariánský sochou s ikonografickým typem Immaculaty je ukázkou barokního umění. Jeho vznik lze datovat zhruba do první polovině 18. století, přesné datum ani autora však nelze určit. více

První zmínka o sloupu je datována rokem 1702, kdy místní děkan zmiňuje v dopise pražskému arcibiskupství finanční obnos z odkazu zesnulého Kryštofa Müllera na stavbu sloupu. K... více

Mariánský sloup byl postaven v roce 1700, v době ohrožení města morem, nákladem majitelů chotěbořského panství Viléma Leopolda Kinského a Františky Rozálie Kinské, rozené z Dubé.... více

Mariánský sloup na hlavním chotěbořském náměstí v roce 1890 nahradil původní, barokní sloup. Nový sloup vytesal kamenický mistr Slejška dle návrhu dnes neznámého umělce. více

Mariánský sloup na Masarykově náměstí dalo město Jihlava postavit v letech 1686 - 1691, jako připomínku krutých morových epidemií v letech 1679 a 1680, které se naštěstí městu... více

Mariánský sloup představuje kvalitní práci pozdního baroka pocházející dle datace na soklu z roku 1788. Toskánský sloup je završen polychromovanou skulpturou Panny Marie s Ježíškem na... více

Sloup nechali v roce 1720 postavit tři bratři, synové hraběte Karla Maxmiliána z Thurnů. Na podstavci sloupu se nachází nápis „TURRIS DAVIDICA PROTECTIO DE TURRI 1720“, který oslavuje ... více

O ledečském barokním mariánském sloupu se prameny zmiňují poměrně pozdě. Teprve v roce 1836 se v pamětní knize ledečského děkanství uvádí, že sloup pochází z doby kolem roku 1770... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

Mariánský sloup, datovaný nápisem na zadní straně soklu do roku 1760, je dokladem místní sochařské produkce. Ikonograficky klasický typ Immaculaty zobrazuje zde Pannu Marii jako ustaranou... více

Mariánský sloup byl postaven v roce 1673, kdy byl tehdejší majitel telčského panství Ferdinand Vilém hrabě Slavata jmenován od císaře Leopolda I. skutečným tajným radou. Ještě... více

Barokní oblakový sloup z let 1716-1720 od sochaře Davida Liparta z Brtnice a telčského kameníka Františka Neuwirtha je dominantou náměstí. Před svým domem jej nechala vystavět... více

Žulový sloup s pískovcovou sochou Panny Marie - Immaculaty pochází z roku 1749. Na základě podobnosti se sloupem na polenském náměstí je autorsky připisován sochaři Viktoru Václavu... více

Mariánský sloup stojící na želetavském náměstí dal v roce 1715 postavit želetavský farář P. Leo pravděpodobně na památku morové rány v letech 1713–1715. více

Žirovnická socha Panny Marie s Ježíškem zaujme kvalitou zpracování, která ukazuje na zkušeného umělce, jehož jméno dnes neznáme. Jak prozrazuje nápis, vytesaný na soklu, byl tento... více

Kamenný sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1703, je osazen před vstupem do hradu. Světec, kanonizovaný v roce 1721, je zobrazen v obvyklém postoji se svatozáří s... více

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z období kolem 1750 je zajímavým dokladem ikonografického rozvinutí nepomucenského typu ve vesnickém prostředí v 18. století. V roce 2017 byla socha re... více

Sloup se sochou sv. Leopolda patří do skupiny tzv. votivních sloupů, kterých se na území Brtnice nachází celkem šest. Všechny je dal postavit tehdejší majitel brtnického panství... více

Na bezmála čtyři metry vysokém žulovém sloupu je umístěno mramorové sousoší zobrazující sv. Jana Křtitele křtícího Ježíše Krista. Autorem je neznámý umělec, působící zde ve... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1723 je pravděpodobně dílem neznámého vídeňského sochaře. Dílo vzniklo, tak jako i většina ostatních sochařských děl té doby v... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Panny Marie dal v letech 1713-1716 postavit Jan Adam hrabě Questenberk. Autorem sochařské výzdoby je Štěpán Pagan, architektonickou část sloupu... více

Trojiční sloup byl postaven v letech 1749-1750 a řadí se do kategorie tzv. oblakových sloupů. Jeho autorem je s největší pravděpodobností Viktor Václav Morávek, místo na sloupu... více

Barokní trojiční sloup byl na žďárském náměstí vztyčen v roce 1706 za morové epidemie. Nápis na podstavci sděluje, že autorem díla je kamenosochař Jakub Steinhübel, původem z... více

Jihovýchodně od obce se zvolna zvedá svah Mandlova kopce. Zde byl v roce 1780 vztyčen žulový sloup jako upomínka prvního roku nastoupení na trůn císaře Josefa II., vydání tolerančního... více

Obří sluneční hodiny na náměstí T. G. Masaryka v Třešti, projektované ateliérem Albatros Brno a nazývané "Ručička", zabírají 663 m2 plochy. Mají tvar sloupu ukončený špicí a... více

Smírčí kříž se nachází zhruba 800 metrů od obce Arnolec při silnici směřující do obce Stáj. Kamenný smírčí kříž se svými rozměry /143x98x30/ řadí mezi největší svého... více

Středověký smírčí kámen s reliéfem kříže je vsazen do kamenné tarasní zdi před domem č. p. 33. Smírčí kameny a kříže byly vztyčovány zejména v období 14.-16. století jako... více

Nenápadný kámen obdélníkového tvaru s plastickým reliéfem jetelového kříže na přední straně je datován do roku 1648-konce třicetileté války. Dle ústní tradice, zde při... více

Pamětní kámen údajně připomíná spor dvou místních sedláků o hranice jejich pozemků, který skončil vzájemným zabitím obou aktérů v roce 1571. více

Mramorová deska připomínající nešťastnou událost v předvečer Štědrého dne roku 1621 je umístěna v obvodové zdi kolny u domu č. p. 4 v místě, kde původně stávala rychta. Kámen... více

Socha je prvním zastavením barokní sochařské galerie Kašpara Obera, která po břehu Staroměstského rybníka spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Symbolizuje anděla ochránce a... více

Sousoší Anděla strážného, který doprovází dítko, stojí u silnice směrem do Hrotovic. Dílo bylo zhotovené kolem poloviny 18. století. Toto sochařské téma nepatří mezi příliš... více

Socha Archanděla Rafaela je šestým zastavením galerie Kašpara Obera, jež spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Rafaelovi (Bůh uzdravil) byly připisovány léčivé schopnosti,... více

Snad jako symbol tohoto kraje a výraz vděčnosti vytvořil v roce 1938 Antonín Odehnal svému rodnému městu několik soch, mezi nimi i pro kašnu na náměstí sošku houbaře - malého chlapce... více