Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Starou synagogu zničil v roce 1790 požár. Na jejich základech vyrostla o čtyři roky později nová stavba, která byla ještě v roce 1825 klasicistně upravena. Bohoslužby zde probíhaly do... více

Novorománská synagoga s orientálními prvky stojí uprostřed židovské čtvrti od roku 1873. Podle plánů J. Spidila ji vystavěl František Skřivánek z Čáslavi.Její průčelí zdobí... více

Synagoga stojí uprostřed židovské čtvrti, kterou původně tvořilo asi 30 domů. Dostavěna byla v roce 1762 ještě pod vlivem baroka. Současnou novogotickou podobu jí vtiskla až přestavba... více

Původní synagoga byla dřevěná, postavená roku 1606 ve stylu venkovského baroka. Po jejím požáru byla roku 1729 vystavěna synagoga nová. I ta byla v roce 1806 poškozena požárem a při... více

Židovské osídlení v Pacově lze doložit již v 16. století. Největšího rozkvětu dosáhlo v 19. století, kdy byl Pacov dokonce sídlem krajského rabína. Z počátku 19. století pochází... více

První známá synagoga v Polici stávala na návsi a po roce 1728 byla přestavěna na obytný dům. Další synagoga, kterou v roce 1758 zničil požár, vyrostla již v Židovské ulici. Na jejím... více

Koncem 17. století se židovské obyvatelstvo v Telči převážně soustředilo v Hradební a Židovské ulici, kde vyrostly domky přiléhající k městským hradbám. V jednom z těchto domů... více

Sýpku nechal vybudovat František Leopold ze Šternberka v roce 1707, když zámek upravoval na své pohodlné sídlo. Dnes jsou prostory zrekonstruovaného objektu využívané pro muzejní... více

Sýpka byla jednou z nejdůležitějších staveb rozsáhlejších hospodářství. Čížovská sýpka je ojedinělá, pozdně středověká stavba, pevnostního charakteru, jež se zcela vymyká z... více

Monumentální budova panské sýpky si do současnosti dochovala svoji barokní podobu. Její fasáda evidentně plnila i funkci estetickou. Bílou omítku rozděluje po jednotlivých patrech... více

Soubor staveb pozdně klasicistního hospodářského dvora doplňuje nedaleko stojící patrová sýpka, která je ve štítu opatřena reliéfním nápisem s datací: ANNO 1847. Vstup do sýpky je... více

Stavbu sýpky bývalé Ústřední vojenské zásobárny v Jaroměřicích nad Rokytnou zahájil první questenberský majitel Jaroměřic Gerhard Questenberk v roce 1642, v neklidných dobách... více

Barokní panská sýpka byla postavena někdy v letech 1721 - 1737, což dokládají nad vchodem umístěné alianční znaky stavebníků Františka Antonína z Gellhornu a jeho manželky Anny... více

Dvoupatrová panská sýpka byla součástí vrchnostenského dvora. Zbytky sgrafitové výzdoby jsou dokladem kdysi honosné dekorace její fasády. O významu zdejšího dvora svědčí zpráva,... více

Budova panské sýpky je součástí areálu zámku a je datována do 18. století. Zatímco ostatní objekty zámku, předzámčí i hospodářského dvora byly v nové době přebudovány,... více

Obecní sýpka tzv. kontribučenská pochází z 2. poloviny 19. století. Kontribučenské sýpky byly zřizovány na doporučení Marie Terezie z roku 1748 a později z nařízení Josefa II. k... více

Dvojice špýcharů, stojících pravděpodobně na zbytcích bývalého hradu Konipas, pochází z první poloviny 19. století. Terénní pozůstatku po hradu, který stával na nevysoké ale... více

Budova evangelické školy byla postavena v letech 1901-1902. Původně byla dvoutřídní, později z důvodu nedostatku prostředků i školou povinných dětí pouze jednotřídní. Po zrušení... více

V širokém okolí zcela ojedinělá stavba školy, jejíž historie sahá na počátek 17. století, se nachází v těsné blízkosti kostela Narození Panny Marie. Budova nejstarší jimramovské... více

Zemědělská technická škola v Bystřici byla postavena v letech 1959-1961 podle návrhu brněnského architekta Vladimíra Beneše, žáka jednoho z nejuznávanějších architektů a urbanistů... více