Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            Právě se nacházíte: 
Úvod / 
Kultura / 
Památky / Opevnění městské - Štáflova bašta (expozice), Havlíčkův Brod
 
            
              
              
              
      
    
      
    
      
    Opevnění městské - Štáflova bašta (expozice), Havlíčkův Brod
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
      
          
    
      Bašta zvaná Štáflova je součástí gotického hradebního systému města, pocházejícího z období po roce 1310. V roce 1957 byl v prostorech středověké hradební bašty otevřen památník malíře Otakara Štáfla. Prohlídku památníku zajišťuje Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod (informace na pokladně muzea).
      
 
      
        
          
            | Region: | Havlíčkobrodsko  |  | Okres: | Havlíčkův Brod  |  | Obec: | Havlíčkův Brod  |  | Ulice: | Park Budoucnost  |  
  | 
          
        
       
      
            
            
            | Zpřístupnění: | přístupné s omezením  |  | Bezbariérový přístup: | ne  |  | Způsob ochrany: | kulturní památka  |  | Osobnosti: | Štáfl Otakar  |  
  | 
          
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | Rejstříkové číslo KP: | 30873/6-1  |  | GPS souřadnice: | 49°36'31.403"N, 15°34'51.168"E  |  | Slohové období (hlavní): | Gotika  |  | Slohové období (další): | Historizující slohy  |  
  | 
            
          
         
        
          Podrobný popis:
          Jsou zde k vidění některé originální předměty dokumentující jeho život a dílo, ale také Štáflovy plastické obrazy ze života Karla Havlíčka Borovského.
Bašta se nachází se na severovýchodním nároží opevnění, jedná se o válcovou obrannou dvoupatrovou věž, kterou kryje šindelová kuželová střecha. Věž byla stavebně upravována v roce 1803.
Otakar Štáfl se narodil 30. prosince 1884 v Havlíčkově Brodě. Gymnázium nedokončil a zamířil do Prahy, kde byl přijat do krajinářské školy Ferdinanda Engelmüllera. Jeho perokresby a další obrázky byly často publikovány a podařilo se mu získat trvalé zaměstnání v nakladatelství Politika. Jeho poklidný život ale změnila láska k Vysokým Tatrám a malíř dalších zhruba 20 let svého života prožil na Slovensku, zejména ve Vysokých Tatrách. V letech 1924 až 1930 vystavoval v různých českých a slovenských městech Velké tatranské pohledy a až do roku 1938 měl stálou výstavu obrazů v chatě u Popradského plesa, kterou spolu s Václavem Fiškem vedl 10 let jako nájemce. Osm let po vzniku Československa vyšly dvě poštovní známky se Štáflovými obrazy slovenských velehor a o dva roky později byl vydán nádherný reprezentativní cyklus 120 barevných reprodukcí Štáflových akvarelů z Vysokých Tater doplněný texty odborníků o tatranské flóře a fauně. Štáfl však nebyl jenom malířem hor, ale podílel se i na vzniku symbolického hřbitova v Limbovém háji pod Ostrvou ve Vysokých Tatrách. V září 1938 byli Štáflovi donuceni ze Slovenska odejít. Návštěvy hřbitova ani návratu do milovaných hor se již nedočkali. Otakar Štáfl zemřel spolu s manželkou Vlastou při náletu amerických letadel na Prahu 14. února 1945.