Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Hrabě František Heissler z Heitersheimu nechal roku 1748 svým nákladem postavit sochu sv. Josefa s Ježíškem v náručí těsně u silnice na návrší jižně od obce. Stalo se tak v místě,... více

Pískovcová socha z roku 1890 je dílem Antonína Suchardy ml. z Nové Paky, jenž tvořil zejména v severovýchodních Čechách. Tasovský sv. Josef je ojedinělým zástupcem jeho tvorby na... více

Socha sv. Máří Magdalény, učednice Ježíše Krista je čtvrtým zastavením v sochařské galerii Kašpara Obera z let 1740-1750, která podél břehu Staroměstského rybníka spojuje jádro... více

Socha světce je osazena nad schodištěm ke vstupnímu průčelí polenského chrámu a tvoří protějšek sochy sv. Petra, která je na levé straně. Světec si levou ruku tiskne k hrudi a drží... více

Socha světce nad schodištěm ke vstupnímu průčelí polenského chrámu tvoří pár s protější postavou sv. Pavla. Kompozici schodiště o dvou ramenech doplňuje kašna. Světec je zobrazen,... více

Barokní socha sv. Prokopa je pravděpodobně dílem třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Světec je zobrazen v biskupském oděvu se sochou zkroceného ďábla v řetězech u nohou, jako... více

Barokní socha z poloviny 18. století znázorňuje křesťanského světce, který pečoval o nakažené morem. Autor této sochy s největší pravděpodobnosti patřil do okruhu kolem sochaře... více

Pískovcová socha z konce 18. století se nachází u východní stěny v prostoru kostelní zahrádky. Někdy je nesprávně uváděno, že jde o sv. Antonína Paduánského. Socha světce v... více

Socha sv. Šebestiána pochází z 1. poloviny 18. století a doposud se nepodařilo s jistotou určit jejího autora. Šebestián, jako jeden z ochránců proti moru, je často zobrazován na... více

Kamenná socha barokního vzhledu pochází až z počátku 19. století. Socha je, vedle nepříliš známého námětu prvomučednice z 1. století, cenná dochováním zbytků původní... více

Pískovcová socha patrona české země u kostela je kromě projevu vlastenectví, také příkladem dobře zvládnutého kamenického řemesla. Sv. Václav je zobrazen ve zbroji, na mohutném... více

Socha svatého Václava z mušlového vápence je osazena na žulovém podstavci a byla postavena v roce 1765 nákladem města (nápis na podstavci). Sv. Václav je zpodoben jako kníže s korunou na... více

Autorem sochy sv. Václava z jemnozrnného pískovce z oblasti Hořic z let 1904–1905 je sochař Zdeněk Vondráček, což dokumentuje i nápis "Navrhl a provedl Zdeněk Vondráček Hořice". více

„Svatý Václave oroduj za město Přibyslav.“ Tento nápis vytesali naši předkové do podstavce sochy sv. Václava v roce 1743, kdy bylo toto krásné umělecké dílo vrcholného baroka... více

Socha je pozdně barokní dílo z druhé poloviny 18. století. Zobrazení sv. Vendelína, patrona sedláků, pastýřů a ovčáků, není příliš častým ikonografickým motivem. Světec je... více

Postavu světce v životní velikosti lze datovat do 2. čtvrtiny 18. století, kdy panství vlastnili Rodenové z Hirzenau a jejím autorem je sochař Kašpar Ober. Sochu sv. Vendelína, patrona... více

Skulptura sv. Vendelína je pátým zastavením sochařské galerie Kašpara Obera z let 1740-1750, která lemuje cestu, jenž spojuje jádro města se staroměstským kostelem. Vendelín je zobrazen... více

Pomník 1. československého prezidenta je dílem Vincence Makovského a byl slavnostně odhalen v červenci 1937. Nedlouho poté začala série snímání a opětovného odhalování pomníku,... více

Do roku 1811 byl místní hřbitov provozován kolem kostela sv. Vavřince naproti zámku, jeho zeď zdobily čtyři sochy: svatý Florián, svatý Šebestián, svatý Roch a svatý Vendelín. Když... více

Brána sloužila jako jeden z hlavních vstupů do bývalé rozsáhlé jelení obory Kinských v Karlově, nedaleko rybníka Velké Dářko. Brána je opatřena mimořádně kvalitní barokní... více