Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Štola zv. Pekelská, Stříbrné Hory
    Štola zv. Pekelská, Stříbrné Hory
          
        
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Jedná se o největší důlní dílo havlíčkobrodského důlního rudního revíru. Na svahu při okraji lesa v okolí pekelské štoly nalezneme množství starých dobývek. Prokazatelně se v této štole dolovalo stříbro v 17. století, pravděpodobně je ale její historie daleko starší. Štola je pro veřejnost nepřístupná.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Havlíčkobrodsko |  | Okres: | Havlíčkův Brod |  | Obec: | Stříbrné Hory | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Zpřístupnění: | nepřístupné |  | Bezbariérový přístup: | ne |  | Způsob ochrany: | kulturní památka | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 41966/6-5502 |  | GPS souřadnice: | 49°36'23.98"N, 15°42'9.151"E |  | Slohové období (hlavní): | nezařazeno | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          V 50. letech byla přefárána na velké profily, od roku 1949 až do roku 1954 zde byl proveden důkladný průzkum za účelem zjištění druhů rud a množství zásob, které bylo vypočteno na cca 600 000 tun. Na přelomu let 1957-60 zde byl manipulační sklad a ve štole na vestavěných policích společností Pribina zrály sýry. V 70. letech v jedné části štoly vybudovala společnost Pribina přehradu, která měla sloužit jako rezervoár vody a tím zatopila cca 200 m chodeb. Následně byla budova využívána jako letní pionýrský tábor.V současné době slouží jako rekreační chata. 
Štola má dvě patra , horní měřící necelých 527 metrů je 40 metrů pod povrchem, druhá část je celá zatopená a  o 150 metrů kratší, za to se ale nalézá až 70 metrů pod povrchem.
Těžní šachta je přikryta betonovým poklopem. Její zajímavostí je krápníková výzdoba nově popsaného minerálu Schwertmannitu – druhotný síran železa. 
V okolí se nachází i štola Růženina, která sice také není přístupná, ale vchod do štoly není přes žádný objekt a vcelku pohodlně se k ní dostanete. Zde se pracovalo již roku 1503. Dle horní kroniky z roku 1688 byla její délka 104 m. V druhé horní knize z r. 1691 je údaj o prodloužení na 214. Z toho vychází průměrný měsíční postup o 3 m. V roce 1692 byly veškeré práce zastaveny. Štola je opět prodloužena r. 1877 a to o 154 m. Tím však opět vše končí.
Další pokus o těžbu byl podniknut na jaře roku 1911, kdy Alexandr Simonet nechal štolu vyčistit, odebral vzorky a zaslal je do Kutné Hory. K těžbě však nedošlo. Ta byla zahájena až během 2. světové války, avšak bez jakéhokoli výtěžku rudy.
        
        
             
      
       
      
      
        
        - 
          
            