Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Opat Václav Vejmluva využil výčepního práva bývalé ostrovské rychty a v roce 1720 zde dal vystavět hostinec, který sloužil pro odpočinek církevních hodnostářů při cestě do... více

Budova patřila k zámeckému areálu. Její původní funkce není známa, objevují se úvahy, že mohla sloužit jako fara. Dnešní vzhled prozrazuje stavební úpravy z konce 18. století, kdy... více

Jednopatrová volně stojící stavba je bývalým hostincem žďárského kláštera. Hostinec, zvaný Němečkův, pochází z první poloviny 18. století a jeho autorství je připisováno, ne... více

Vlastní dům s hotelem Central, během výstavby přejmenovaný na Grand, projektoval a vystavěl v letech 1904-1906 Vincenz Zeizinger, vyučený zednický mistr. Stavba byla navržena v secesním... více

V roce 1940 nechává svratecký velkoobchodník Jindřich Bureš vystavět ve Svratce moderní penzion, který po dokončení v roce 1949 dostává jméno symbolicky odkazující na malířskou... více

Původně se jednalo o barokní měšťanský dům se středověkým jádrem s podloubím, který fungoval jako hostinec U Martinců, později hotel Rosol. Na jeho místě byla v roce 1913 podle... více

Měšťanský dům č. p. 64, bývalý "Hotel Veliš" zůstal ušetřen před devastujícími zásahy v 70 letech 20. století, kdy byla celá protější fronta domů zbourána. O zásadní... více

Sádek byl založen někdy před rokem 1276. V polovině 16. století byl hrad Jindřichem a jeho synem Zdeňkem Brtnickým z Valdštejna přestavěn na renesanční zámek, což sice snížilo... více

V lesích Mešnice jsou umístěny hraniční kameny označené nápisem „Pilgram“. Rozdělují od sebe panství Nový Rychnov a východní enklávu panství Pelhřimov. Historická hranice je... více

Hraniční pylony byly postaveny z rozhodnutí Marie Terezie jako řešení předchozího sporu o průběh zemské hranice mezi Čechami a Moravou severně od řeky Jihlavy. Proto každý z nich nese... více

Poslední zastavení naučné stezky nesoucí jméno českého básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka nás zavede ke hřbitovu ve Svatém Kříži. Spolu s manželkou zde rodák z... více

Katolický kněz a spisovatel Jakub Deml zemřel 10. února 1961 ve své vile v Tasově. Jeho tělo bylo uloženo do hrobu na hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla po boku jeho přítelkyně,... více

Na hřbitově u kostela sv. Mikuláše v Krucemburku nalezl místo svého posledního odpočinku malíř Jan Zrzavý. Náhrobek sem byl přenesen z hrobu z Čáslavi, spolu s ostatky jeho matky a... více

Konec života trávil Jaroslav Hašek v Lipnici nad Sázavou, kde napsal svůj slavný román o Švejkovi. Tady ho také nad nedokončeným dílem 3. ledna 1923 zastihla smrt. Haškův hrob s... více

Na hřbitově u kostela sv. Kateřiny není možné přehlédnout monumentální secesní hrobku s bronzovou sochou anděla. Patří polenskému rodákovi Karlu Varhánkovi, jehož firma dodnes pod... více

Netradičně řešený kamenný náhrobek patří Oldřichu, synovi Františka Škroupa, skladatele národní hymny. Oldřich zemřel ve věku pouhých 11 let na tyfus. Stalo se tak o letních... více

Výtvarný návrh náhrobku básnické ikony českého symbolismu Otokara Březiny je dílem jeho přítele, sochaře Františka Bílka. Bronzové sousoší "Tvůrce a jeho sestra Bolest" odlil dle... více

Jednou z památek, které pojí spisovatele Karla Havlíčka Borovského s městem Havlíčkův Brod je hrob jeho rodičů kupce Matěje Havlíčka a jeho ženy Josefy, rozené Dvořákové na... více

Hrob rodičů Josefa Šejnosta označuje kamenná stéla s kruhovou bronzovou plaketou s reliéfem starého muže odpočívajícího při kosení. Lze předpokládat, že se jedná o podobiznu otce... více

Hrob básníkových rodičů na počáteckém hřbitově je možné nazvat pomyslným začátkem jeho básnické cesty. Smrt obou rodičů v rozmezí necelých čtyř dní ho poznamenala do konce... více