Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Mariánský sochou s ikonografickým typem Immaculaty je ukázkou barokního umění. Jeho vznik lze datovat zhruba do první polovině 18. století, přesné datum ani autora však nelze určit. více

První zmínka o sloupu je datována rokem 1702, kdy místní děkan zmiňuje v dopise pražskému arcibiskupství finanční obnos z odkazu zesnulého Kryštofa Müllera na stavbu sloupu. K... více

Mariánský sloup byl postaven v roce 1700, v době ohrožení města morem, nákladem majitelů chotěbořského panství Viléma Leopolda Kinského a Františky Rozálie Kinské, rozené z Dubé.... více

Mariánský sloup na hlavním chotěbořském náměstí v roce 1890 nahradil původní, barokní sloup. Nový sloup vytesal kamenický mistr Slejška dle návrhu dnes neznámého umělce. více

Mariánský sloup na Masarykově náměstí dalo město Jihlava postavit v letech 1686 - 1691, jako připomínku krutých morových epidemií v letech 1679 a 1680, které se naštěstí městu... více

Mariánský sloup představuje kvalitní práci pozdního baroka pocházející dle datace na soklu z roku 1788. Toskánský sloup je završen polychromovanou skulpturou Panny Marie s Ježíškem na... více

Sloup nechali v roce 1720 postavit tři bratři, synové hraběte Karla Maxmiliána z Thurnů. Na podstavci sloupu se nachází nápis „TURRIS DAVIDICA PROTECTIO DE TURRI 1720“, který oslavuje ... více

O ledečském barokním mariánském sloupu se prameny zmiňují poměrně pozdě. Teprve v roce 1836 se v pamětní knize ledečského děkanství uvádí, že sloup pochází z doby kolem roku 1770... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

Mariánský sloup, datovaný nápisem na zadní straně soklu do roku 1760, je dokladem místní sochařské produkce. Ikonograficky klasický typ Immaculaty zobrazuje zde Pannu Marii jako ustaranou... více

Mariánský sloup byl postaven v roce 1673, kdy byl tehdejší majitel telčského panství Ferdinand Vilém hrabě Slavata jmenován od císaře Leopolda I. skutečným tajným radou. Ještě... více

Barokní oblakový sloup z let 1716-1720 od sochaře Davida Liparta z Brtnice a telčského kameníka Františka Neuwirtha je dominantou náměstí. Před svým domem jej nechala vystavět... více

Žulový sloup s pískovcovou sochou Panny Marie - Immaculaty pochází z roku 1749. Na základě podobnosti se sloupem na polenském náměstí je autorsky připisován sochaři Viktoru Václavu... více

Mariánský sloup stojící na želetavském náměstí dal v roce 1715 postavit želetavský farář P. Leo pravděpodobně na památku morové rány v letech 1713–1715. více

Žirovnická socha Panny Marie s Ježíškem zaujme kvalitou zpracování, která ukazuje na zkušeného umělce, jehož jméno dnes neznáme. Jak prozrazuje nápis, vytesaný na soklu, byl tento... více

Kamenný sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého, pocházející z roku 1703, je osazen před vstupem do hradu. Světec, kanonizovaný v roce 1721, je zobrazen v obvyklém postoji se svatozáří s... více

Sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého z období kolem 1750 je zajímavým dokladem ikonografického rozvinutí nepomucenského typu ve vesnickém prostředí v 18. století. V roce 2017 byla socha re... více

Sloup se sochou sv. Leopolda patří do skupiny tzv. votivních sloupů, kterých se na území Brtnice nachází celkem šest. Všechny je dal postavit tehdejší majitel brtnického panství... více

Na bezmála čtyři metry vysokém žulovém sloupu je umístěno mramorové sousoší zobrazující sv. Jana Křtitele křtícího Ježíše Krista. Autorem je neznámý umělec, působící zde ve... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z roku 1723 je pravděpodobně dílem neznámého vídeňského sochaře. Dílo vzniklo, tak jako i většina ostatních sochařských děl té doby v... více