Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Sousoší sv. Rodiny je datované v chronogramu do roku 1730 a je dílem barokního sochaře Alexandra Jelínka. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Dílo vzniklo v roce 1727 na náklady telčského primátora a obchodníka Ondřeje Hanusíka. Svatá rodina v římskokatolické církvi označuje rodinu tvořenou Pannou Marií, svatým Josefem a... více

Barokní sousoší sv. Václava s anděly a korouhví z roku 1730 je připisováno sochaři Alexandru Jelínkovi. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Socha sv. Václava obklopeného anděly a figurou lva stojí na zdobeném podstavci složitého půdorysu v parku u budovy děkanství, naproti kostelu sv. Františka Serafínského. Jedná se o... více

Reprezentativní budova byla vystavěna v letech 1925–1927 dle projektu významného architekta Vlastislava Hofmana pro Městskou spořitelnu v Moravských Budějovicích, která se ze skromných... více

Nárožní třípatrová budova ze železobetonu, skla a kovu byla postavena v roce 1932-1933 a je dílem významného brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Novostavba funkcionalistické... více

Volně stojící empírová patrová budova s mansardovou střechou z roku 1824 sloužila dříve jako poštovní stanice. Byla nejen zastávkou s poštou, ale zároveň i hostincem s možností... více

Jedná se o menší působivou typovou stavbu železniční stanice Českomoravské transverzální dráhy od architekta Friedricha Setze. Architektura použitá pro stavby na trati je v tzv.... více

Stanice byla budovaná jako součást Českomoravské transverzálky v 80. letech 19. Století. Autorem architektury tzv. jednotného stylu pro vedlejší trati, který je nazývaný stylem... více

Stanice byla budovaná jako součást Českomoravské transverzálky v 80. letech 19. století. Autorem architektury tzv. jednotného stylu pro vedlejší trati, který je nazývaný stylem... více

Zřejmě poslední roubená stavba na Javořicku je součástí uzavřené čtyřstranné usedlosti na východním konci návsi. Obdélná stodola krytá sedlovou střechou byla vystavěna... více

Roubenou stodolu, která byla součástí hospodářského zázemí bývalé rychty, lze považovat za již ojedinělý doklad stavby tohoto typu. Její unikátnost je podpořena také nálezem... více

Na samotném konci 19. století se Polná dostala na stránky evropského i světového tisku v souvislosti s tzv. hilsneriádou. V lese za Polnou byla nalezena zavražděná devatenáctiletá... více

Synagoga v Nové Cerekvi patří bezesporu k nejzajímavějším židovským stavbám na Vysočině. Vystavěl ji Štěpán Walser v roce 1855 na místě starší dřevěné stavby v novorománském... více

Synagoga byla vystavěna po požáru židovského ghetta v roce 1824 za finanč­ní podpory Izáka Wiesenwalda a sbírky občanů. Vysvěcena byla 22. 9. 1825. Dnes je majetkem Církve čs.... více

Synagoga byla vystavěna ihned po založení ghetta v letech 1680 - 1682. Budova několikrát vyhořela a plánovanému definitivnímu zániku nedošlo pouze díky změně společenského zřízení... více

Nová synagoga byla postavena v novogotickém slohu podle projektu vídeňského architekta Augustina Prokopa. Základní kámen byl položen v roce 1868 a kolaudace proběhla o dva roky později.... více

Přední synagoga (stará) byla postavena v barokním slohu v letech 1639 – 1642. Novogotickou podobu získala v letech 1856 – 1857 při přestavbě po předchozím požáru. Nyní slouží... více

Stará synagoga z konce 17. století stojí osamoceně v zákoutí domů mimo uliční čáru. Postavená je mírně nakoso, aby vyhověla požadavku orientace svatostánku k východu. V interiéru... více

Zadní synagoga (nová) byla postavena v renesančním slohu kolem roku 1669. V roce 1693 došlo k vážnému poškození stavby. Obnovena a přebudována do barokní podoby mohla být až v letech... více

Starou synagogu zničil v roce 1790 požár. Na jejich základech vyrostla o čtyři roky později nová stavba, která byla ještě v roce 1825 klasicistně upravena. Bohoslužby zde probíhaly do... více

Novorománská synagoga s orientálními prvky stojí uprostřed židovské čtvrti od roku 1873. Podle plánů J. Spidila ji vystavěl František Skřivánek z Čáslavi.Její průčelí zdobí... více

Synagoga stojí uprostřed židovské čtvrti, kterou původně tvořilo asi 30 domů. Dostavěna byla v roce 1762 ještě pod vlivem baroka. Současnou novogotickou podobu jí vtiskla až přestavba... více

Původní synagoga byla dřevěná, postavená roku 1606 ve stylu venkovského baroka. Po jejím požáru byla roku 1729 vystavěna synagoga nová. I ta byla v roce 1806 poškozena požárem a při... více

Židovské osídlení v Pacově lze doložit již v 16. století. Největšího rozkvětu dosáhlo v 19. století, kdy byl Pacov dokonce sídlem krajského rabína. Z počátku 19. století pochází... více

První známá synagoga v Polici stávala na návsi a po roce 1728 byla přestavěna na obytný dům. Další synagoga, kterou v roce 1758 zničil požár, vyrostla již v Židovské ulici. Na jejím... více

Koncem 17. století se židovské obyvatelstvo v Telči převážně soustředilo v Hradební a Židovské ulici, kde vyrostly domky přiléhající k městským hradbám. V jednom z těchto domů... více

Sýpku nechal vybudovat František Leopold ze Šternberka v roce 1707, když zámek upravoval na své pohodlné sídlo. Dnes jsou prostory zrekonstruovaného objektu využívané pro muzejní... více

Sýpka byla jednou z nejdůležitějších staveb rozsáhlejších hospodářství. Čížovská sýpka je ojedinělá, pozdně středověká stavba, pevnostního charakteru, jež se zcela vymyká z... více

Monumentální budova panské sýpky si do současnosti dochovala svoji barokní podobu. Její fasáda evidentně plnila i funkci estetickou. Bílou omítku rozděluje po jednotlivých patrech... více

Soubor staveb pozdně klasicistního hospodářského dvora doplňuje nedaleko stojící patrová sýpka, která je ve štítu opatřena reliéfním nápisem s datací: ANNO 1847. Vstup do sýpky je... více

Stavbu sýpky bývalé Ústřední vojenské zásobárny v Jaroměřicích nad Rokytnou zahájil první questenberský majitel Jaroměřic Gerhard Questenberk v roce 1642, v neklidných dobách... více

Barokní panská sýpka byla postavena někdy v letech 1721 - 1737, což dokládají nad vchodem umístěné alianční znaky stavebníků Františka Antonína z Gellhornu a jeho manželky Anny... více

Dvoupatrová panská sýpka byla součástí vrchnostenského dvora. Zbytky sgrafitové výzdoby jsou dokladem kdysi honosné dekorace její fasády. O významu zdejšího dvora svědčí zpráva,... více

Budova panské sýpky je součástí areálu zámku a je datována do 18. století. Zatímco ostatní objekty zámku, předzámčí i hospodářského dvora byly v nové době přebudovány,... více

Obecní sýpka tzv. kontribučenská pochází z 2. poloviny 19. století. Kontribučenské sýpky byly zřizovány na doporučení Marie Terezie z roku 1748 a později z nařízení Josefa II. k... více

Dvojice špýcharů, stojících pravděpodobně na zbytcích bývalého hradu Konipas, pochází z první poloviny 19. století. Terénní pozůstatku po hradu, který stával na nevysoké ale... více

Budova evangelické školy byla postavena v letech 1901-1902. Původně byla dvoutřídní, později z důvodu nedostatku prostředků i školou povinných dětí pouze jednotřídní. Po zrušení... více

V širokém okolí zcela ojedinělá stavba školy, jejíž historie sahá na počátek 17. století, se nachází v těsné blízkosti kostela Narození Panny Marie. Budova nejstarší jimramovské... více

Zemědělská technická škola v Bystřici byla postavena v letech 1959-1961 podle návrhu brněnského architekta Vladimíra Beneše, žáka jednoho z nejuznávanějších architektů a urbanistů... více

Budova byla postavena v letech 1912-1913 stavitelem Janem Malinovským z Počátek. Zda byl i autorem návrhu, není jisté. Objekt je pozoruhodně kvalitní secesní architekturou, jež navíc z... více

Budova staré školy byla postavena v roce 1911 podle projektu architekta Ladislava Novotného z nedalekých Počátek. V letech 1944 a 1945 sloužila školní budova jako ubytovna pro německé... více

Secesní pojetí fasády objektu školy odpovídá spíše prostředí městskému a působí zde velmi neobvykle. Pozornost upoutává otevřený sloupový přístřešek, secesní orámování... více

Kolem roku 1900 zažívala Vysočina vrchol populačního nárůstu. Ve vesnicích, které dnes slouží pouze k rekreaci, tehdy běžně žilo několik set lidí a fungovaly zde i mnohé stavby... více

Budova bývalé školy z roku 1914 slouží dnes jako turistická základna pro DDM Telč. Pozoruhodná kubizující fasáda je na venkovskou stavbu opravdu neobvyklá. více

Již v roce 1414 povolil olomoucký biskup Janovi z Hradce vystavět městský špitál. Z budovy starého městského špitálu, dnes dům č. p. 29 s obnovenou renesanční rustikou, jenž navazuje... více

Špitál, postavený v letech 1743–1745 jako domov pro přestárlé sloužící a poddané náměšťského panství, je tvořen kaplí sv. Anny a obydlími špitálníků. Špitál zřídili... více

Špitál existoval pravděpodobně již před rokem 1382, avšak nynější barokní podobu se zdobeným průčelím získal v letech 1671–1672, kdy byl z podnětu Jana Antonína Questenberka... více

Špitál byl v Polné založen Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic po roce 1440 - ve štítu je uvedena datace 1447. Ke špitálnímu areálu přináležel i vedlejší... více

Budova byla postavena v roce 1692 na žádost města jako útulek pro chudé ženy pro města Přibyslav a Polnou na počest Panny Marie Sedmibolestné. V Polné byl podobný útulek zřízen pro... více