Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Secesní budova radnice s pseudobarokními prvky byla vybudována v letech 1912–1914 dle projektu architekta Františka Kavalíra. Sochařská výzdoba, představující alegorie Práce,... více

Původně gotická stavba, kterou však v roce 1662 zničil požár, získala po přestavbě novou podobu. V objektu nyní sídlí Krajská knihovna Vysočiny. V renesančním štítu s vysokou... více

Autorem jednopatrové budovy z roku 1873 s náročným neorenesančním průčelím je významný architekt 2. poloviny 19. století Josef Zítek, kterého pro realizaci získal tehdejší starosta... více

Budova radnice byla od doby svého vzniku, vzhledem k častým požárům, kterými město Chotěboř trpělo, častokrát stavebně upravována. Nejvýraznější přestavba se uskutečnila v roce... více

Budova radnice vyrostla v 16. století na místě měšťanského domu zabírajícího dvě středověké parcely. Po požáru v roce 1609 byla přestavěna v duchu renesance. Z té doby se zachovalo... více

První budova radnice vznikla již ve 2. polovině 17. století za přispění majitele panství Martina Maxmiliána Goltze. V roce 1777 byla postavena kamenná barokní radnice, která však již v... více

Radnice v Habrech je jednopatrová zděná stavba s výrazným středním rizalitem a hodinovou věží v průčelí. Místnosti v interiéru jsou klenuté z větší části pruskými plackami.... více

Stavba je dokladem tvorby pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v roce 1933 podle projektu z let... více

Budova radnice patří mezi nejstarší zděné domy v městečku. Původně se jednalo o renesanční stavbu, která byla v roce 1804 klasicistně přestavěna. Další výraznější úpravy,... více

Budovy radnic patřily ve městech k nejvýraznějším stavbám, a to nejen z hlediska společenského významu, ale i po stránce architektonického ztvárnění. Měšťané zde demonstrovali... více

Na území památkové zóny Pacov nalezne návštěvník architekturu gotickou, renesanční i barokní. Ve Spálené ulici nedaleko náměstí se ocitne uprostřed typických vesnických staveb.... více

Radnice se do domu č. p. 1 na náměstí, který byl ve vlastnictví města již do roku 1671, přestěhovala až v roce 1850. Složitý stavební vývoj objektu dokládá zachovaný gotický sklep,... více

Raně barokní stavba s hranolovou vížkou získala svoji podobu po požáru v roce 1821. Některé starší dochované architektonické články (např. renesanční portál) však dokládají... více

Radnice v Telči se v písemných pramenech připomíná k roku 1443 a v letech 1449 a 1530 vyhořela. Na počátku 70. let 16. století byla zahájena stavba nynější nové radnice, která je s... více

Velká Bíteš byla povýšena na město v roce 1408. Radnice je zde doložena od 15. století. Budova byla několikrát přestavována, naposledy v roce 1886. Sklepy budovy radnice sloužily... více

Původně se konšelé scházeli v domě rychtáře, který stál v čele náměstí. Koncem 15. století od něj dům koupili. S připojením sousedního domu byla celá budova přestavěna v letech... více

Historická budova byla vystavěna před rokem 1580. Oproti předchozím domněnkám, kdy byla výstavba, respektive zřízení radnice spojováno až s povýšením Žďáru na město v roce 1607,... více

Moučkův dům, patřící k historické zástavbě města Žďár nad Sázavou, je pojmenován po posledních majitelích, kteří tu měli zámečnickou dílnu. V letech 2012-2013 město Žďár... více

V místní části Podolí u Jemnice, v místech s pravděpodobně nejstarším osídlením lokality, stojí u gotického kostela vysoká věž. Jedná se o zbytek románské rotundy. Stavba je... více

Románská rotunda kruhového půdorysu s půlkruhovou apsidou, zasvěcená svatému Václavu, pochází z přelomu 12. a 13. století a patří k nejstarším památkám kamenné sakrální... více