Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
            
            
            
              
              
              
       Dům rodný (myslivna) Jiřího Frejky
    Dům rodný (myslivna) Jiřího Frejky
    
    
    zpět do výpisu
    
    
      
      
      
       
          
    
      Divadelní režisér a spolutvůrce české divadelní avantgardy Jiří Frejka pocházel ze starého rodu svobodných dědičných myslivců a vyrůstal v blízkém propojení s přírodou. Narodil se v roce 1904 v myslivně v Útěchovicích pod Stražištěm. Tuto skutečnost dnes připomíná pamětní deska na fasádě domu.
      
 
      
        
          
            | | Region: | Humpolecko a Pacovsko |  | Okres: | Pelhřimov |  | Obec: | Útěchovice pod Stražištěm | 
 | 
        
       
      
            
            
            | | Číslo popisné: | 41 |  | Zpřístupnění: | nepřístupné |  | Bezbariérový přístup: | ne |  | Způsob ochrany: | kulturní památka |  | Osobnosti: | Frejka Jiří | 
 | 
        
       
      
      
      více informací
      
        
          
            
              | | Rejstříkové číslo KP: | 21727/3-3321 |  | GPS souřadnice: | 49°32'32.327"N, 15°1'50.323"E |  | Slohové období (hlavní): | nezařazeno | 
 | 
          
         
        
          Podrobný popis:
          Po absolvování gymnázia se zapsal ke studiu filosofie, historie a estetiky na Univerzitě Karlově v Praze, ale jeho srdce táhlo k divadlu. Spolu s Jindřichem Honzlem a Emilem Františkem Burianem je pokládán za zakladatele české divadelní avantgardy. 
V roce 1920 se stal členem levicové kulturní skupiny Devětsil a s Honzlem zakládá Osvobozené divadlo. 
Od roku 1930 působí v Národním divadle, na jehož scénu uvedl mnoho děl významných světových dramatiků. Spolupracoval s výtvarníkem Jiřím Trnkou. 
Po válce byl jmenován ředitelem Divadla Na Vinohradech, později z politických důvodů přeřazen do Hudebního divadla v Karlíně. Frejka se věnoval také pedagogické činnosti. Byl profesorem činoherní režie na pražské konzervatoři a podílel se na založení Akademie múzických umění, kde působil ve funkci prvního děkana a v letech 1948 až 1949 dokonce jako rektor.
Z Frejkovy literární tvorby jsou známy půvabné knížky Outěchovice (první vydání ilustroval jeho přítel Jiří Trnka) a Myslivecké poudačky, v nichž se vrací k idylickému světu svých mysliveckých předků.
Svůj život Jiří Frejka dobrovolně ukončil 27. 10. 1952.