Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Secesní budova radnice s pseudobarokními prvky byla vybudována v letech 1912–1914 dle projektu architekta Františka Kavalíra. Sochařská výzdoba, představující alegorie Práce,... více

Původně gotická stavba, kterou však v roce 1662 zničil požár, získala po přestavbě novou podobu. V objektu nyní sídlí Krajská knihovna Vysočiny. V renesančním štítu s vysokou... více

Autorem jednopatrové budovy z roku 1873 s náročným neorenesančním průčelím je významný architekt 2. poloviny 19. století Josef Zítek, kterého pro realizaci získal tehdejší starosta... více

Budova radnice byla od doby svého vzniku, vzhledem k častým požárům, kterými město Chotěboř trpělo, častokrát stavebně upravována. Nejvýraznější přestavba se uskutečnila v roce... více

Budova radnice vyrostla v 16. století na místě měšťanského domu zabírajícího dvě středověké parcely. Po požáru v roce 1609 byla přestavěna v duchu renesance. Z té doby se zachovalo... více

První budova radnice vznikla již ve 2. polovině 17. století za přispění majitele panství Martina Maxmiliána Goltze. V roce 1777 byla postavena kamenná barokní radnice, která však již v... více

Radnice v Habrech je jednopatrová zděná stavba s výrazným středním rizalitem a hodinovou věží v průčelí. Místnosti v interiéru jsou klenuté z větší části pruskými plackami.... více

Stavba je dokladem tvorby pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v roce 1933 podle projektu z let... více

Budova radnice patří mezi nejstarší zděné domy v městečku. Původně se jednalo o renesanční stavbu, která byla v roce 1804 klasicistně přestavěna. Další výraznější úpravy,... více

Budovy radnic patřily ve městech k nejvýraznějším stavbám, a to nejen z hlediska společenského významu, ale i po stránce architektonického ztvárnění. Měšťané zde demonstrovali... více