Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Mariánský sochou s ikonografickým typem Immaculaty je ukázkou barokního umění. Jeho vznik lze datovat zhruba do první polovině 18. století, přesné datum ani autora však nelze určit. více

První zmínka o sloupu je datována rokem 1702, kdy místní děkan zmiňuje v dopise pražskému arcibiskupství finanční obnos z odkazu zesnulého Kryštofa Müllera na stavbu sloupu. K... více

Mariánský sloup byl postaven v roce 1700, v době ohrožení města morem, nákladem majitelů chotěbořského panství Viléma Leopolda Kinského a Františky Rozálie Kinské, rozené z Dubé.... více

Mariánský sloup na hlavním chotěbořském náměstí v roce 1890 nahradil původní, barokní sloup. Nový sloup vytesal kamenický mistr Slejška dle návrhu dnes neznámého umělce. více

Mariánský sloup na Masarykově náměstí dalo město Jihlava postavit v letech 1686 - 1691, jako připomínku krutých morových epidemií v letech 1679 a 1680, které se naštěstí městu... více

Mariánský sloup představuje kvalitní práci pozdního baroka pocházející dle datace na soklu z roku 1788. Toskánský sloup je završen polychromovanou skulpturou Panny Marie s Ježíškem na... více

Sloup nechali v roce 1720 postavit tři bratři, synové hraběte Karla Maxmiliána z Thurnů. Na podstavci sloupu se nachází nápis „TURRIS DAVIDICA PROTECTIO DE TURRI 1720“, který oslavuje ... více

O ledečském barokním mariánském sloupu se prameny zmiňují poměrně pozdě. Teprve v roce 1836 se v pamětní knize ledečského děkanství uvádí, že sloup pochází z doby kolem roku 1770... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

Mariánský sloup, datovaný nápisem na zadní straně soklu do roku 1760, je dokladem místní sochařské produkce. Ikonograficky klasický typ Immaculaty zobrazuje zde Pannu Marii jako ustaranou... více