Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Sousoší sv. Rodiny je datované v chronogramu do roku 1730 a je dílem barokního sochaře Alexandra Jelínka. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Dílo vzniklo v roce 1727 na náklady telčského primátora a obchodníka Ondřeje Hanusíka. Svatá rodina v římskokatolické církvi označuje rodinu tvořenou Pannou Marií, svatým Josefem a... více

Barokní sousoší sv. Václava s anděly a korouhví z roku 1730 je připisováno sochaři Alexandru Jelínkovi. Spolu s mnoha dalšími sochami osazenými v Budišově bylo sousoší pořízeno v... více

Socha sv. Václava obklopeného anděly a figurou lva stojí na zdobeném podstavci složitého půdorysu v parku u budovy děkanství, naproti kostelu sv. Františka Serafínského. Jedná se o... více

Reprezentativní budova byla vystavěna v letech 1925–1927 dle projektu významného architekta Vlastislava Hofmana pro Městskou spořitelnu v Moravských Budějovicích, která se ze skromných... více

Nárožní třípatrová budova ze železobetonu, skla a kovu byla postavena v roce 1932-1933 a je dílem významného brněnského architekta Bohuslava Fuchse. Novostavba funkcionalistické... více

Volně stojící empírová patrová budova s mansardovou střechou z roku 1824 sloužila dříve jako poštovní stanice. Byla nejen zastávkou s poštou, ale zároveň i hostincem s možností... více

Jedná se o menší působivou typovou stavbu železniční stanice Českomoravské transverzální dráhy od architekta Friedricha Setze. Architektura použitá pro stavby na trati je v tzv.... více

Stanice byla budovaná jako součást Českomoravské transverzálky v 80. letech 19. Století. Autorem architektury tzv. jednotného stylu pro vedlejší trati, který je nazývaný stylem... více

Stanice byla budovaná jako součást Českomoravské transverzálky v 80. letech 19. století. Autorem architektury tzv. jednotného stylu pro vedlejší trati, který je nazývaný stylem... více

Zřejmě poslední roubená stavba na Javořicku je součástí uzavřené čtyřstranné usedlosti na východním konci návsi. Obdélná stodola krytá sedlovou střechou byla vystavěna... více

Roubenou stodolu, která byla součástí hospodářského zázemí bývalé rychty, lze považovat za již ojedinělý doklad stavby tohoto typu. Její unikátnost je podpořena také nálezem... více

Na samotném konci 19. století se Polná dostala na stránky evropského i světového tisku v souvislosti s tzv. hilsneriádou. V lese za Polnou byla nalezena zavražděná devatenáctiletá... více

Synagoga v Nové Cerekvi patří bezesporu k nejzajímavějším židovským stavbám na Vysočině. Vystavěl ji Štěpán Walser v roce 1855 na místě starší dřevěné stavby v novorománském... více

Synagoga byla vystavěna po požáru židovského ghetta v roce 1824 za finanč­ní podpory Izáka Wiesenwalda a sbírky občanů. Vysvěcena byla 22. 9. 1825. Dnes je majetkem Církve čs.... více

Synagoga byla vystavěna ihned po založení ghetta v letech 1680 - 1682. Budova několikrát vyhořela a plánovanému definitivnímu zániku nedošlo pouze díky změně společenského zřízení... více

Nová synagoga byla postavena v novogotickém slohu podle projektu vídeňského architekta Augustina Prokopa. Základní kámen byl položen v roce 1868 a kolaudace proběhla o dva roky později.... více

Přední synagoga (stará) byla postavena v barokním slohu v letech 1639 – 1642. Novogotickou podobu získala v letech 1856 – 1857 při přestavbě po předchozím požáru. Nyní slouží... více

Stará synagoga z konce 17. století stojí osamoceně v zákoutí domů mimo uliční čáru. Postavená je mírně nakoso, aby vyhověla požadavku orientace svatostánku k východu. V interiéru... více

Zadní synagoga (nová) byla postavena v renesančním slohu kolem roku 1669. V roce 1693 došlo k vážnému poškození stavby. Obnovena a přebudována do barokní podoby mohla být až v letech... více