Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Koncem 17. století se židovské obyvatelstvo v Telči převážně soustředilo v Hradební a Židovské ulici, kde vyrostly domky přiléhající k městským hradbám. V jednom z těchto domů... více

Sýpku nechal vybudovat František Leopold ze Šternberka v roce 1707, když zámek upravoval na své pohodlné sídlo. Dnes jsou prostory zrekonstruovaného objektu využívané pro muzejní... více

Sýpka byla jednou z nejdůležitějších staveb rozsáhlejších hospodářství. Čížovská sýpka je ojedinělá, pozdně středověká stavba, pevnostního charakteru, jež se zcela vymyká z... více

Monumentální budova panské sýpky si do současnosti dochovala svoji barokní podobu. Její fasáda evidentně plnila i funkci estetickou. Bílou omítku rozděluje po jednotlivých patrech... více

Soubor staveb pozdně klasicistního hospodářského dvora doplňuje nedaleko stojící patrová sýpka, která je ve štítu opatřena reliéfním nápisem s datací: ANNO 1847. Vstup do sýpky je... více

Stavbu sýpky bývalé Ústřední vojenské zásobárny v Jaroměřicích nad Rokytnou zahájil první questenberský majitel Jaroměřic Gerhard Questenberk v roce 1642, v neklidných dobách... více

Barokní panská sýpka byla postavena někdy v letech 1721 - 1737, což dokládají nad vchodem umístěné alianční znaky stavebníků Františka Antonína z Gellhornu a jeho manželky Anny... více

Dvoupatrová panská sýpka byla součástí vrchnostenského dvora. Zbytky sgrafitové výzdoby jsou dokladem kdysi honosné dekorace její fasády. O významu zdejšího dvora svědčí zpráva,... více

Budova panské sýpky je součástí areálu zámku a je datována do 18. století. Zatímco ostatní objekty zámku, předzámčí i hospodářského dvora byly v nové době přebudovány,... více

Obecní sýpka tzv. kontribučenská pochází z 2. poloviny 19. století. Kontribučenské sýpky byly zřizovány na doporučení Marie Terezie z roku 1748 a později z nařízení Josefa II. k... více