Památky | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

V areálu tolerančního kostela, který pochází z roku 1788 (viz Toleranční modlitebna, Strměchy), se na hřbitově nachází dvanáct kamenných náhrobků z 19. století. Nejstarší z nich... více

Náhrobky, pískovcová socha Ježíše Krista i socha mladě ženy z bronzu, nacházející se na humpoleckém hřbitově, jsou zdařilým dílem sochaře Čeňka Vosmíka, který se řadí k... více

Na hřbitově v areálu kostela se nacházejí dva zajímavé náhrobní kameny s reliéfem, tzv. stély, z počátku 20. století. Náhrobek s reliéfem Krista a s reliéfem Panny Marie jsou dílem... více

Dvojice tvarově si podobných secesních náhrobků navržených sochařem Františkem Bílkem se nachází v areálu tasovského kostela. Jedná se o náhrobek Dr. Tůmy z roku 1904 a o náhrobek... více

V roce 1906 zemřela Hoffmannova matka a architekt jí v rodné Brtnici postavil na místním hřbitově působivý náhrobek. Pro otce, který zemřel již v roce 1903, byla pak zhotovena replika... více

Kolem kostela sv. Mikuláše se nachází množství poutavých náhrobků. Mezi nejzajímavější patří: pískovcový náhrobek Anny Skřivanové z konce 18. století, litinové náhrobky u zdi... více

V zatopených žulových lomech nedaleko hradu Lipnice vznikla umělecká galerie, pojmenovaná později Národní památník odposlechu. V metaforické zkratce jsou zde představeny možnosti... více

Nemocnici založil roku 1870 počátecký děkan Dr. Augustin Svoboda. V letech 1871-1873 byla postavena hlavní budova s kaplí Nejsvětější Trojice Boží. Nemocnici dnes spravuje soukromá... více

Dům, který je dnes využíván pro účely Oblastní galerie Vysočiny, vznikl spojením dvou sousedních domů v roce 1864. Pýchou galerie je vysoká zaklenutá hala, v níž se nachází... více

Obora, se zachovanými mohutnými stromy a pozoruhodnou flórou a faunou, navazuje na náměšťský zámecký park. První zmínka o tomto původně hradním revíru je z roku 1437. Největší... více

Brána, jež vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století, je jedinou, která se dochovala z pěti středověkých městských bran. V současnosti... více

Jedna ze tří původních městských bran, která je místními někdy nazývána též Malá, se postupem času stavebními úpravami stala součástí zámeckého komplexu, i když původně... více

Horní nebo také Velká městská brána pochází z 2. poloviny 16. století. Až do roku 1814 završovalo obvodové zdi cimbuří, kdy bylo odstraněno, a objekt dostal mansardovou střechu. Ve... více

Největší, nejmenší, nejdelší, nejrychlejší... To vše jsou přídavná jména spojená s Pelhřimovem, proslaveným jako město rekordů. V místní Jihlavské bráně z první poloviny 15.... více

Rynárecká brána je jedna ze čtyř původních městských bran, byla vyzdvižena na konci 15. století. Na tuto bránu byla navázána hlavní hradební zeď městského opevnění. V 17.... více

Bašta zvaná Štáflova je součástí gotického hradebního systému města, pocházejícího z období po roce 1310. V roce 1957 byl v prostorech středověké hradební bašty otevřen... více

Půdorys města Jemnice dokládá, že bylo jako jiná královská města stavěno plánovitě. Král Přemysl Otakar I. nařídil roku 1227 správci bítovského kraje Petrovi provést opevnění... více

Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho založení před polovinou 13. století. Opevnění prolamovalo pět bran, které byly opatřeny složitým předbraním a padacími... více

První zmínku o městských hradbách můžeme zachytit v 1. polovině 14. století, jednalo se tehdy s největší pravděpodobností o opevnění osídlení kolem kostela sv. Ducha. Po vytyčení... více

Městské opevnění vznikalo zřejmě v průběhu 15. století. Skládalo se z obvodových hradeb a tří bran s ochrannými příkopy a padacími mosty. Dvě brány byly situovány na protilehlých... více