Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Tvrz (expozice), Kralice nad Oslavou
zpět do výpisu
Kralice vznikly tak, že se zde usídlili "králíci", tedy lidé věrní králi. Místní vladykové, Kraličtí z Kralic, si zde už ve 2. polovině 14. století postavili gotickou tvrz. Ta byla ve 40. letech 16. století přestavěna na renesanční zámeček. Dnes už ale na místě najdeme bohužel zbytky zdí a sklepení. V případě zájmu o prohlídku Vám ji umožní pracovníci Památníku Bible kralické (viz heslo Památník Bible kralické, Kralice nad Oslavou).
| Region: | Náměšťsko | | Okres: | Třebíč | | Obec: | Kralice nad Oslavou |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Osobnosti: | Jana starší ze Žerotína, Komenský Jan Ámos |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 33483 / 7-2810 | | URL: | http://www.mzm.cz/ | | GPS souřadnice: | 49°12'0.484"N, 16°12'6.405"E | | Slohové období (hlavní): | Gotika | | Slohové období (další): | Renesance |
|
Podrobný popis:
O kralické tvrzi se písemné prameny zmínily již v roce 1379. Kraličtí dostali toto panství zřejmě výsluhou od krále. Poslední tři mužští potomci rodu, Hron Blud, Jan Fridrich a Jindřich byli významnými moravskými osobnostmi a právě Jindřich nechal kralickou tvrz přebudovat. Zemřel roku 1576, o čtyři roky dříve prodal Kralice i další panství za 14 tisíc kop grošů Janu staršímu ze Žerotína. To byl významný člen, podporovatel a ochránce moravské Jednoty bratrské. V letech 1578-1620 se zámek stal bratrským útočištěm a úkrytem tajné tiskárny a knihařské dílny. Působila zde i řada vzdělaných bratrských překladatelů, kteří mohli využívat rozsáhlou odbornou knihovnu. Kralický zámek se tak významně zapsal do intelektuálního vývoje českých a moravských zemí i přes to, že za třicetileté války byl zničen.
Základy zámku byly objeveny až při archeologickém průzkumu v letech 1956-1971. Zbytky zdiva a odkryté příkopy dnes již příliš o podobě zámečku ani tvrze nevypovídají. Dochovalo se pouze klenuté sklepení, do kterého se schází svažitou chodbou. Ve sklepení jsou uloženy nalezené kamenné prvky, které byly objeveny během průzkumu. Je zde rovněž uložen sarkofág Jindřicha Kralického z Kralic. Je zde uložen i fragment kamenného reliéfu s erbem paní z Lomnice, první manželky Jindřicha Kralického. Během průzkumu bylo nalezeno množství pozůstatků z tiskařské činnosti – kovové litery, knihařské ozdoby i tiskařské náčiní. Objevená unikátní bratrská tiskárna byla do Kralic přenesena z Ivančic. Právě zde byl někdy mezi roky 1579 a 1594 vytištěn český překlad bible, který dnes známe jako Bibli kralickou. Pro větší bezpečnost byla později tiskárna převezena do Náměšti a roku 1629 do Lešna. O významu Kralic svědčí i to, že na konci léta 1626 se zde zastavil i Jan Ámos Komenský, aby navštívil skrývajícího se přerovského seniora Jednoty bratrské Jana Láneckého. Této památce je věnována i expozice Památníku Bible kralické.
Kralice vznikly tak, že se zde usídlili "králíci", tedy lidé věrní králi. Místní vladykové, Kraličtí z Kralic, si zde už ve 2. polovině 14. století postavili gotickou tvrz. Ta byla ve 40. letech 16. století přestavěna na renesanční zámeček. Dnes už ale na místě najdeme bohužel zbytky zdí a sklepení. V případě zájmu o prohlídku Vám ji umožní pracovníci Památníku Bible kralické (viz heslo Památník Bible kralické, Kralice nad Oslavou).
