Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zámek (muzeum), Velké Meziříčí
zpět do výpisu
Jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě byl postaven na skále nad řekou Oslavou kolem roku 1230. Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek, po požáru roku 1723 získal barokní vzhled. V zámku je umístěno také muzeum. Unikátem je v Rytířském sále nedávno objevena a restaurována freska z konce 13. století, z nichž největší část zobrazuje výjev legendy o sv. Markétě včetně latinského textu, který sestavil italský duchovní Jakub de Voraigne v letech 1261-1266.
| Region: | Velkomeziříčsko a Bítešsko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Velké Meziříčí | | Ulice: | Zámecké schody |
|
| Číslo popisné: | 1200 | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ne | | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
| Oficiální název: | Muzeum Velké Meziříčí | | Rejstříkové číslo KP: | 18288/7-4543 | | URL: | http://www.muzeumvm.cz | | GPS souřadnice: | 49°21'28.464"N, 16°0'43.964"E | | Slohové období (hlavní): | Románsky sloh | | Slohové období (další): | Renesance | | Slohové období (další): | Historizující slohy | | Slohové období (další): | Gotika | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Návštěvníci mohou zhlédnout stylově zařízené zámecké pokoje s připomínkou císařských manévrů v Meziříčí a poté i expozice muzea. Zde je možné si prohlédnout převážně regionální expozice mapující historii města v uplynulých šesti stech letech, výstavy připomínající významné osobnosti Velkého Meziříčí, přírodovědné sbírky, ale i oddělení pozemních komunikací.
Prvními známými majiteli byli pánové z Meziříčí. V průběhu staletí se vystřídalo 13 šlechtických rodů. Poslední z nich, Podstatzští-Lichtenštejnové, odešli v roce 1948 do zahraničí a zámek byl zestátněn. V roce 1995 Podstatzští budovu restituovali.
Původně románský hrad, jeden z nejstarších na Moravě, byl vybudován ve 13.století. Po gotických úpravách v 15. stol. byl tento středověký hrad v následujícím století přestavěn na pohodlnější sídlo zámeckého charakteru. Barokní úpravy zámku byly realizovány po velkém požáru města roku 1723 (pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček). Vzhled předhradí byl výrazně změněn regotizací na konci 19. stol, kdy byly věže a brány ukončeny zdobným cimbuřím, na které byly mezi válkami osazeny šindelové střechy.V současné době je zámek postupně obnovován.
S největší pravděpodobností byla v období barokní přestavby zámku založena západně od předhradí (na tomto místě snad původně byla bažantnice) poměrně velká barokní kompozice zahrady, tvořená alejemi špalírů, soustředěnými kolem centrálního motivu fontány. Začátkem 19. století byla tato zahrada změněna v přírodní park. V roce 1948 byl zámek včetně parku zestátněn a park byl zpřístupněn veřejnosti. Středem parku vede vzrostlá alej pyramidální formy dubu letního, která ústí do volného lesa. Park o rozloze 23 ha je spojen kamenným mostem přes příkop se zámkem, jeho výsadbu tvoří řada velmi vzácných a ojedinělých dřevin.
Park, který protíná dálniční most Vysočina je volně přístupný veřejnosti. Poblíž dálničního mostu je instalován dřevěný krytý most, původně umístěný v Krásněvsi.
Jeden z nejstarších kamenných šlechtických hradů na Moravě byl postaven na skále nad řekou Oslavou kolem roku 1230. Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek, po požáru roku 1723 získal barokní vzhled. V zámku je umístěno také muzeum. Unikátem je v Rytířském sále nedávno objevena a restaurována freska z konce 13. století, z nichž největší část zobrazuje výjev legendy o sv. Markétě včetně latinského textu, který sestavil italský duchovní Jakub de Voraigne v letech 1261-1266.
