Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 29050/7-4877 URL: www.ogv.cz GPS souřadnice: 49°23'50.214"N, 15°35'21.955"E Slohové období (hlavní): Renesance Slohové období (další): Klasicismus Slohové období (další): Baroko

Podrobný popis:

Galerie byla zřízena počátkem 50. let 20. století jako krajská galerie. Disponuje dvěma budovami, jež jsou významnými ukázkami renesanční patricijské architektury Jihlavy 16. století (druhá budova galerie – Masarykovo nám. 24). Galerie je příspěvkovou organizací kraje Vysočina. Sbírka českého umění 19. století zachycuje formální i námětové proměny našeho figurativního umění i krajinomalby. V kolekci jsou zastoupena díla A. Mánesa, A. Chittussiho, J. Schikanedra, A. Slavíčka a dalších. Kolekce českého umění 1. poloviny 20. století sleduje jak nástup a proměny české avantgardy, tak i tradicionálně zaměřené umění v dílech J. Preislera, F. Bílka, J. Štursy, B. Kubišty, O. Gutfreunda či J. Zrzavého. Pro 2. polovinu 20. století je těžiště sbírky především v umělecké tvorbě 60. let, kterou dokumentují například práce J. Koláře nebo O. Zoubka. Sbírka regionálního umění na Vysočině mapuje výtvarné umění v oblasti Českomoravské vysočiny zejména ve 2. polovině 20. století s důrazem na Jihlavsko. Zájemce o novější umělecké trendy potěší výstavní program v dolních prostorách budovy na Masarykově náměstí a prostor Alternativa, který je zaměřen na mladé výtvarníky. Nově Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě představuje sbírku Hmatové sochařství. Dům, ve kterém galerie sídlí, náležel od konce 15. století až do počátku 17. století jedné z významných jihlavských rodin - Geschlům. Dům má zachovaný renesanční portál, dolní vstupní síň tzv. mázhaus, zaklenutý na střední pilíř čtyřmi poli hřebínkové klenby, vzadu 2 komory, které mohly sloužit jako šenkovní místnost, a pozoruhodný dvojlodní sklep sklenutý na dva pilíře. Z něho se vstupuje renesančním portálem na schodiště do horní patrové síně, která tvoří centrální část domu. Tento čtvercový vysoký prostor, sahající z 1. patra přes 2. patro až do podstřeší, navenek vystupoval nad střechy a vytvářel věžovitou světlíkovou nástavbu krytou stanovou střechou. V ústřední vysoké síni se dochovaly v torzálním stavu 4 renesanční portály, dolní s letopočtem 1566. Malé místnosti v patře byly s největší pravděpodobností černou kuchyní s komorou. V 2. patře se zachovala čtyřosá arkáda.