Socha sv. Prokopa, Telč | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Rejstříkové číslo KP: 22348/7-5308 GPS souřadnice: 49°11'10.632"N, 15°27'8.872"E Slohové období (hlavní): Baroko

Podrobný popis:

Umístění sochy se během let měnilo. Na snímcích z konce 19. století ji můžeme spatřit přibližně na dnešním místě. V průběhu 20. století pak na opačné straně ulice, u rybníka. Na dnešní, původní místo byla navrácena v 90. letech 20. století, kdy proběhla rozsáhlá rekonstrukce ulice Na Baště a hráze Štěpnického rybníka. Sv. Prokop se narodil někdy koncem 10. století v obci Chotouň u Českého Brodu. Není zřejmé, jaká studia absolvoval, ale pravděpodobně již v mladém věku se obeznámil se staroslověnským písmem, které v Čechách rozšířili v 9. století věrozvěsti Cyril a Metoděj. Nejasné je i období před jeho příchodem do údolí řeky Sázavy. Zanedlouho po jeho příchodu do údolí řeky Sázavy (kolem roku 1009) se začali k Prokopovi hlásit učedníci, kteří chtěli žít stejným stylem života. Kolem poustevny postupně vznikla mnišská osada, jež se stala základem budoucího benediktinského kláštera Sázava. Ten byl vybudován s pomocí českého knížete Oldřicha a jeho syna Břetislava. Pod Prokopovým vedením se klášter stal důležitým centrem náboženského života a křesťanské kultury. Zvláštností byla slovanská liturgie, která se v klášteře udržela až do roku 1096. Opat Prokop zemřel v roce 1053. Pochovaný byl v sázavském klášteře, ale v roce 1588 byly jeho tělesné ostatky slavnostně přeneseny do Prahy. Za svatého ho prohlásil papež Inocenc III. již v roce 1204.