Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Bazilika sv. Prokopa (prohlídky), Třebíč
zpět do výpisu
Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a byla součástí benediktinského kláštera v Třebíči, později přebudovaného na zámek. Architektonický vzhled baziliky je skvělým dokladem zpracování nových podnětů ze západní a střední Francie, z Burgundska a jihozápadního Německa. Nejvíce obdivován je vstupní portál z počátku 13. století a románská krypta. Bazilika byla spolu s židovskou čtvrtí a hřbitovem v roce 2003 zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je přístupná veřejnosti v rámci pravidelných prohlídek.
| Region: | Třebíčsko | | Okres: | Třebíč | | Obec: | Třebíč |
|
| Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | ano s omezením | | Způsob ochrany: | UNESCO a národní kulturní památka | | Autorství: | Kaňka František Maxmilián, Hilbert Kamil |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 41941/7-3164 | | URL: | http://www.trebic.cz/unesco/ http://www.visittrebic.eu/ | | GPS souřadnice: | 49°13'1.358"N, 15°52'24.028"E | | Slohové období (hlavní): | Románsky sloh | | Slohové období (další): | Historizující slohy | | Slohové období (další): | Gotika | | Slohové období (další): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Bazilika byla vybudována v letech 1240–1260 na místě starší stavby kostelíka sv. Benedikta v přechodném románsko-gotickém slohu a při jejím budování se uplatnila pozdně románsky orientovaná stavební huť, která k nám přišla z jihozápadní Francie přes Burgundsko a Horní Rýn. Stejně jako samotný klášter, trpěla bazilika v dobách obléhání Třebíče uherskými vojsky v roce 1468. Později byla několikrát stavebně upravována a od 1. poloviny 16. století byla užívána z větší části k účelům světským. Teprve roku 1704 dal Jan Karel z Valdštejna upravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou sv. Prokopovi. Vlastní renovace baziliky byla provedena až v letech 1725-1733 za Jana Josefa z Valdštejna, pod vedením architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který zchátralou klenbu nahradil barokní síťovou štukovou klenbou. V této době byly vystavěny obě věže ve stylu barokní gotiky. Zajímavý je osud monumentálního portálu, který byl v minulosti zazděn a zcela zapomenut (severní předsíň se zazděným portálem byla upravena na byt zámeckého kaplana), jeho „znovuobjevení“ pomohla na konci 19. století náhoda.
Na obnově baziliky pracoval v letech 1924–1935 také architekt Kamil Hilbert, který se mimo jiné podílel i na dostavbě katedrály sv. Víta v Praze. Ještě v roce 1956 byla dokončena stavba zničené jižní kaple s apsidou.
Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a byla součástí benediktinského kláštera v Třebíči, později přebudovaného na zámek. Architektonický vzhled baziliky je skvělým dokladem zpracování nových podnětů ze západní a střední Francie, z Burgundska a jihozápadního Německa. Nejvíce obdivován je vstupní portál z počátku 13. století a románská krypta. Bazilika byla spolu s židovskou čtvrtí a hřbitovem v roce 2003 zapsaná na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Je přístupná veřejnosti v rámci pravidelných prohlídek.
