Díla umělců | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Stavba je dokladem tvorby pražských architektů Freiwald-Böhm, představitelů meziválečné avantgardy, na území kraje Vysočina. Radnice byla postavena v roce 1933 podle projektu z let... více

Vincenc Makovský je autorem výzdoby sloupu v průčelí bývalého řeznického krámu, který patřil jeho otci. Reliéf na hlavici sloupu znázorňuje řeznické tovaryše při práci. Dílo... více

První zmínka o sloupu je datována rokem 1702, kdy místní děkan zmiňuje v dopise pražskému arcibiskupství finanční obnos z odkazu zesnulého Kryštofa Müllera na stavbu sloupu. K... více

Mariánský sloup na Masarykově náměstí dalo město Jihlava postavit v letech 1686 - 1691, jako připomínku krutých morových epidemií v letech 1679 a 1680, které se naštěstí městu... více

O ledečském barokním mariánském sloupu se prameny zmiňují poměrně pozdě. Teprve v roce 1836 se v pamětní knize ledečského děkanství uvádí, že sloup pochází z doby kolem roku 1770... více

Samostatně stojící sloup pochází z 2. čtvrtiny 18. století a jeho autorem je pravděpodobně třebíčský sochař Štěpán Pagan. Budování mariánských sloupů bylo rozšířeným... více

Barokní oblakový sloup z let 1716-1720 od sochaře Davida Liparta z Brtnice a telčského kameníka Františka Neuwirtha je dominantou náměstí. Před svým domem jej nechala vystavět... více

Žulový sloup s pískovcovou sochou Panny Marie - Immaculaty pochází z roku 1749. Na základě podobnosti se sloupem na polenském náměstí je autorsky připisován sochaři Viktoru Václavu... více

Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a Panny Marie dal v letech 1713-1716 postavit Jan Adam hrabě Questenberk. Autorem sochařské výzdoby je Štěpán Pagan, architektonickou část sloupu... více

Trojiční sloup byl postaven v letech 1749-1750 a řadí se do kategorie tzv. oblakových sloupů. Jeho autorem je s největší pravděpodobností Viktor Václav Morávek, místo na sloupu... více