Díla umělců | Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina

Neobvykle řešený barokní zámek z první poloviny 18. století je stejně jako stavba sousedního kostela přisuzován významnému architektovi italského původu Janu Blažejovi Santinimu.... více

Původně cisterciácká grangie pocházející z poloviny 13. století, byla přestavěna počátkem 17. století na výstavný renesanční zámek. V prvním desetiletí 18. století byl zámek... více

Ve 20. letech 18. století vybudovali Ostašovští z Ostašova v místech starší tvrze barokní zámek dle návrhu rakouského architekta Jakuba Prandtauera a kolem zřídili rozsáhlý park. V... více

Zámek, umístěný v rozlehlém parku, si prošel složitým architektonickým vývojem, který byl v letech 1914-1918 ukončen důkladnou obnovou podle projektu architekta a profesora na... více

Telčský zámek patří mezi klenoty moravské renesanční architektury a jeho kouzlo zesilují i dochované interiéry, jež jsou reprezentativními příklady projevu italského umění na našem... více

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám 1. poloviny 18. století u nás i v Evropě. Barokní podobu zámek získal v letech 1700-1737 za Questenberků. Projekt... více

Hrad dal vystavět Zdeněk z Valdštejna v období husitských válek. V 16. století se na přestavbě hradu v duchu renesance podílel pravděpodobně Baldassare Maggi. Po Bílé hoře získali... více

Předchůdcem dnešního zámku byla středověká tvrz z roku 1513, která četnými přestavbami postupně zanikla a byla pohlcena zámeckou budovou. Dnes je objekt ve vlastnictví Akademie věd... více

Novogotická stavba zámku vznikala v průběhu 19. století v několika etapách (v letech 1838, 1862 a 1890-97) přestavbou staršího objektu. Návrh s řadou romantických detailů zpracoval... více

Původní starší stavba byla roku 1790 přestavěna na zámeček pro hraběnku Marii Brigitu Malabaile-Canalovou, rozenou Chotkovou, a provedl ji brněnský stavební mistr Johann Amon. Výsledkem... více

Bývalý cisterciácký klášter zde v roce 1252 založil Boček z Kunštátu. O rozkvět kláštera se nejvíce zasloužil opat Václav Vejmluva, který sem povolal mnoho známých umělců a... více

Svoji vilu si významný sochař a medailér Josef Šejnost (1878–1941) nechal mezi lety 1930-1934 postavit podle plánů renomovaného architekta Kamila Hilberta, jenž se také podílel na... více

Medova vila od významného architekta Josefa Gočára byla postavena v letech 1933-1934. Hladké průčelí zdobené pouze červenými okenními rámy a v přízemí pásem stejné barvy, pásová... více

Vilu pro okresního veterinárního komisaře MVDr. Bohuše Míčku a jeho ženu navrhl absolvent pražské Akademie výtvarného umění architekt Lev Krča, žák Josefa Gočára, v roce 1939. V... více

Podle projektové dokumentace z roku 1911 je autorem vily vsetínský architekt a stavitel Michal Urbánek. Vybudována byla roku 1912 pro advokáta Josefa Kvíze a jeho manželku Luisu (Urbánkovu... více

Rodinný dům manželů Boudových vyprojektoval roku 1935 Bohuslav Fuchs ve vědomém příklonu k myšlence puristické architektury. Realizoval ho téhož roku třešťský architekt a stavitel... více

Spolumajitel pletařské firmy Otto Adam a jeho žena Ella si nechali v letech 1929-1932 postavit vilu (Vrchlického 12) a vedlejší služební dům s garáží (Vrchlického 10). Autorem projektu... více

Bílá vila Ladislava Binka ml. byla postavena v secesním slohu v letech 1907-1908 podle návrhu neznámého autora. Úpravy fasád a interiérů však provedl architekt Josef Gočár, který v té... více

Funkcionalistickou vilu s ocelovou kostrou si nechal postavit v letech 1936-1937 jimramovský obvodní lékař Josef Železný. Autory vily byli mladí absolventi školy architektury Josefa Gočára... více

Vila č. p. 175 ve Staré Říši byla postavena pro bratry Josefa a Jana Florianovi v roce 1932 podle plánů Břetislava Štorma, architekta, grafika, spisovatele, projektanta a teoretika... více