Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Toleranční modlitebna, Veselí
zpět do výpisu
Evangelíci z Veselí a okolí se po vydání Tolerančního patentu přihlásili k reformovanému vyznání. Byli ovlivněni působením Tomáše Jurena, učitele, laického kazatele, spisovatele a výtvarníka. Pozemek pro stavbu modlitebny a hřbitova poskytl veselský sedlák Tomáš Břenek. Povolení ke stavbě bylo vydáno 26. května 1782. Návrh modlitebny, respektující toleranční ustanovení, vypracoval sám Tomáš Juren.
| Region: | Bystřicko | | Okres: | Žďár nad Sázavou | | Obec: | Dalečín |
|
| Část obce: | Veselí | | Zpřístupnění: | přístupné s omezením | | Bezbariérový přístup: | nedefinováno | | Způsob ochrany: | kulturní památka | | Autorství: | Juren Tomáš, Vašíček František, Kozák Bohumil |
|
více informací
| Rejstříkové číslo KP: | 37303/7-3994 | | GPS souřadnice: | 49°35'32.08"N, 16°16'34.642"E | | Slohové období (hlavní): | Baroko |
|
Podrobný popis:
Juren společně s místním rychtářem a členem sboru Janem Lukáškem dohlížel i na stavbu. Stavba trvala necelých pět měsíců. Modlitebna měla dva vstupy, šindelem pokrytou mansardovou střechu, kterou zdobila římsa a završovaly ji dvě korouhvičky ve tvaru kohouta s letopočtem 1782, trámový strop a jednu kruchtu. Ústředním místem celé stavby se stal stůl Páně s kazatelnou. Jedná se o druhou nejstarší modlitebnu na Vysočině. V 1. polovině 19. století byla z kapacitních důvodů vybudována další kruchta a kazatelna, umístěná původně proti vchodu, byla přemístěna na jednu z bočních (delších) stran. Novému uspořádání se přizpůsobila i orientace lavic. Později došlo podle návrhu stavitele Františka Vašíčka k dalším úpravám, modlitebna byla prodloužena a zvýšena. O rok později obohatily interiér nové varhany zhotovené E. Svítilem z Nového Města na Moravě. Původně čtyřhranná okna byla obloukovitě zaklenuta při opravě v roce 1877. Při další opravě roku 1928 byl z důvodu velké vlhkosti v okolí modlitebny snížen terén a následně se přistoupilo podle návrhu architekta B. Kozáka k přístavbě hranolovité věže v ose delší strany. Uspořádání interiéru poukazuje na reformovanou tradici sboru.
Prvním pastorem se stal Márton (Martin) Elek ze Sedmihradska. Bydlel v přízemní dřevěné fary, postavené na vlhkém místě uprostřed obce. Duchovní se zde rychle střídali. V letech 1784-1792 bydlel na faře společně s pastorem i Tomáš Juren s rodinou, který mimo jiné vykonával funkci učitele. Dřevěnou faru vystřídala v roce 1830 zděná, která ale také trpěla vlhkostí, a proto byla roku 1908 nově přestavěna a zvýšena o jedno patro.
Evangelíci z Veselí a okolí se po vydání Tolerančního patentu přihlásili k reformovanému vyznání. Byli ovlivněni působením Tomáše Jurena, učitele, laického kazatele, spisovatele a výtvarníka. Pozemek pro stavbu modlitebny a hřbitova poskytl veselský sedlák Tomáš Břenek. Povolení ke stavbě bylo vydáno 26. května 1782. Návrh modlitebny, respektující toleranční ustanovení, vypracoval sám Tomáš Juren.
