Jako součást majetku premonstrátského kláštera v Louce u Znojma sloužil zámek, vystavěný v 18. století, pouze jako letní sídlo louckých opatů. Po zrušení louckého kláštera se Litohoř stala součástí panství Wallisů, kteří zámek upravili na kanceláře.
Rejstříkové číslo KP: | 38281/7-2828 | GPS souřadnice: | 49°4'4.809"N, 15°45'57.988"E | Slohové období (hlavní): | Klasicismus |
|
Podrobný popis:
Zámecký areál tvoří samotná budova zámku a rozsáhlá hospodářská stavení, která vytvářejí uzavřený dvůr. Vzhledem k původnímu příležitostnému užívání objektu jde o menší jednopatrovou stavbu s bočním vchodem. Vnějšek je členěn okenními osami, patro je odděleno římsou a fasáda je dále dělena zdvojenými lizénami tvořícími rámce. Nároží zpevňuje kvádrová rustika. Okna lemují šambrány v rozích rozšířené do typických uch uprostřed s klenákem, k němuž se stáčejí z obou stran stáčejí voluty tak, jak je tomu i u hlavního portálu. Uprostřed průčelí je na krakorcích vysazen balkon s kuželkovou balustrádou. Současná přeložená komunikace pravděpodobně přetíná původní zámecký park. Přízemí a schodiště jsou klenuty křížovými klenbami. Místnosti v patře jsou plochostropé. Objekt je zastřešen vysokou mansardovou střechou s vikýři. Po 2. světové válce zámek sloužil jako sídlo šlechtitelského a semenářského podniku.