Portál kulturního a přírodního dědictví Kraje Vysočina
Zřícenina hradu Dalečín, Dalečín
zpět do výpisu
Pozoruhodná kruhová stavba hradu byla vystavěna v první polovině 14. století na výrazném skalnatém návrší nad levým břehem řeky Svratky jako centrum nevelkého panství. Hrad byl v držení pánů z Tasova a Lomnice, rodu erbu křídla. Ve druhé polovině 14. století přechází hrad se vším příslušenstvím do rukou pánů z Pernštejna. Později se však stává sídlem bandy loupežníků, kteří svými výpady začínají ohrožovat celé okolí. Vzhledem k této nepříznivé situaci je roku 1519 pobořen a poté se uvádí jako hrad pustý.
Region: | Bystřicko | Okres: | Žďár nad Sázavou | Obec: | Dalečín |
|
Zpřístupnění: | volně přístupné | Bezbariérový přístup: | ne | Způsob ochrany: | kulturní památka |
|
více informací
Rejstříkové číslo KP: | 25282/7-3992 | URL: | www.dalecin.cz | GPS souřadnice: | 49°35'32.597"N, 16°14'37.281"E | Slohové období (hlavní): | Gotika |
|
Podrobný popis:
Původně hornická osada vznikla pravděpodobně v průběhu druhé poloviny 13. století. V první polovině 14. století zde vzniká menší hrad. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1349, kdy je výslovně zmíněn mezi postoupeným majetkem. V tomto roce předává jistá Klára hrad se vším příslušenství spolu s majetky ve Vítochově a Písečném svému druhému choti. Po jeho smrti v roce 1353 se Klára pokouší zachránit veškeré majetky spojené s Dalečínem. Sdružuje svůj majetek se zbožím svého švagra Ješka, který dal do spolku své zboží v Jasenici u Tasova. Proti tomuto kroku se však ostře postavili Jimram z Pernštejna spolu s Janem z Kounic, kteří si na tento rozsáhlý majetek také činili nároky. Celý spor vyvrcholil prodejem hradu i vsi Dalečín spolu s majetky ve Vítochově a Písečném Jimramu z Pernštejna. V pozdějších dobách obsadili hrad lapkové, kteří ohrožovali široké okolí Dalečína. Hrad byl nakonec roku 1519 pobořen. V letech 1588 a 1591 se uvádí již jako pustý. V pozdějších dobách je nedaleko pobořeného hradu zřízena nová renesanční tvrz (dnes sídlo obecního úřadu).
Hrad, nevšední kruhová stavba, je vystavěn v poloměru čítajícím zhruba 25 metrů. Do dnešních dnů se dochovala zcela ojedinělá západní stěna hmoty hradního paláce dlouhá přes 45 metrů a s výškou dosahující místy až 17 metrů (koruna zdiva je sesypána v různých výškách). Ve zdivu je velice dobře patrné rozdělení na přízemí a další dvě podlaží. Patrný je též ochoz. Velmi dobře jsou dochovaná okna v širokých rozevřených špaletách opatřená záklenky. Ve špaletách oken jsou místy stále patrny dobové omítky. Ve východní části se nalézají pozůstatky někdejšího valu.