Roubenou stodolu, která byla součástí hospodářského zázemí bývalé rychty, lze považovat za již ojedinělý doklad stavby tohoto typu. Její unikátnost je podpořena také nálezem letopočtu 1783, který je vyryt na trámu v interiéru, a také skutečností, že se doposud nachází na svém původním místě.
Rejstříkové číslo KP: | 103599 | GPS souřadnice: | 49°37'59.11"N, 16°4'42.321"E | Slohové období (hlavní): | nezařazeno |
|
Podrobný popis:
Hospodářské zázemí hrálo v minulosti velice důležitou roli a bylo součástí každé usedlosti. Mnoho stodol bylo ovšem během postupného vývoje zbořeno nebo zcela přetransformováno v jiný objekt. Roubená stodola v Kadově si zachovala původní ztvárnění i umístění.
Stěny objektu tvoří trámy, které jsou z vnější strany bedněné svisle kladenými prkny s přelištovanými spárami. Tento způsob ochrany dřevěné nosné konstrukce je k vidění také u mnoha horáckých obytných domů. Vnitřní prostor stodoly je otevřený až k hambalkovému krovu. Stavba si zachovala tradiční třídílné uspořádání, kdy střední část, která je zároveň příčně průjezdná, tvoří mlat po stranách s párníky. Členění vychází ze základní funkce stodoly, kterou bylo zajištění úložného prostoru pro nevymlácené obilí. Ve střední části byl pracovní prostor uzpůsoben k mlácení obilí, které pak bylo skladováno v bočních částech, které se nazývají párníky, v regionálních variantách také perny, přístodolky, zádění, plévně, či šaš. V nedávné době prošel plášť stodoly, který chrání roubenou vnitřní část obnovou.