V areálu zámku v Telči se nacházejí 2 zahrady: zámecká zahrada a zámecký park. Zámecká zahrada je renesanční prostora uvnitř zámku, která byla kolem roku 1900 upravena do dnešní podoby. Zámecký park byl založen v 16. či na přelomu 16. a 17. století a jeho dnešní podoba pochází převážně z 19. století.
Rejstříkové číslo KP: | 15430/7-5249 | GPS souřadnice: | 49°11'6.202"N, 15°27'1.088"E | Slohové období (hlavní): | Romantismus | Slohové období (další): | Renesance | Slohové období (další): | Historizující slohy |
|
Podrobný popis:
Gotický hrad z konce 14. století přestavěl v renesanci (1549-1589) italský architekt Baldassare Magni z Ronia. Při zámku se nalézá giardinetto, prostor vzniklý touto přestavbou. Je ohraničeno arkádovou chodbou. Naproti chodbě se nachází na stěně zámku reliéf vodního božstva Neptuna-Poseidona. Na přelomu 19. a 20. století byla zahrada upravena do stávající podoby, vzdáleně navozující možnou podobu renesanční zahrady. Zámecký park na březích Teleckého potoka a Ulického rybníka byl založen v 16. století nebo na přelomu 16. a 17. století. Roku 1761 se stává Telč majetkem rodiny Podstatský-Liechtenstein. Až do konce 18. století sloužil dnešní park jako bažantnice. V roce 1835 zde již byl krajinářský park, stála zde oranžérie a souměrně druhá budova. Při budování parku byly využity starší porosty domácích dřevin. Oranžérie je v klasicistním stylu s erby tehdejších majitelů. Dodnes zde žije pár stromů z původního parku z poloviny 19. století. Výsadbami v 20. století. stouplo dendrologické bohatství parku, ale mnohdy tím trpěla komposiční hodnota. Největší vzácností je olše Spaethova (Alnus x spaethii). Počátek krajinných úprav je nutno hledat již za doby Zachariáše z Hradce. Zachariáš vlastnil roku 1582 čtyři obory. Obora u Telče se patrně dochovala na původním místě. Při cestě k oboře byla zřízena asi v polovině 17. století bažantnice, dnes přírodní rezervace Luh u Telče. Na severním konci obory byla v letech 1663-4 vystavěna kaple sv. Karla Boromejského, zvaná Olivetská. K ní vede poutní cesta s kaplemi. Blízko kaple byla vztyčena kalvárie: sochy P. Marie, sv. Jana, sv. Máří Magdalény (1670) a kříž z 19. století. Roku 1728 už zde byla starší stromořadí směřující do obory. V roce 1797 byl zřízen na jejím místě tzv. Leopoldův park, podle majitele Leopolda Podstatského-Liechtensteina.